Příběh o tom, jak jsem si roztříštil páteř a zlomil oba kotníky

Jednoho dne jsme se s kamarádem rozhodli vyrazit do jedné opuštěné budovy. Nebyla to ale jen tak ledajaká ruina. Byly to dvě opuštěné budovy a jediný způsob, jak se do nich dostat, vedl přes střechu. Našli jsme proto naproti budově požární schodiště a přes něj jsme se dostali na střechu. Našli jsme žebřík vedoucí dovnitř a sestoupili do prostoru, který dříve býval divadlem, ale nyní byl opuštěný.

Celý objekt byl ze strany přízemí uzavřený, takže jediný vstup byl přes střechu. Totéž platilo i pro vedlejší budovu – právě z ní jsem při pokusu dostat se nahoru spadl.

Když jsem se dostával na vrchol, začaly mi docházet síly v rukách a červené cihly pode mnou se začaly drolit. Uklouzl jsem a spadl, přičemž jsem se ještě chvíli držel.

Asi hodinu jsem seděl na tvrdé zemi v obrovských bolestech, téměř s roztříštěnou páteří, než konečně dorazila sanitka a hasiči, aby mě z toho místa zachránili. Museli rozbít okno a přeřezat několik mříží, aby se dostali tam, kam jsem spadl, ale nakonec se ke mně dostali.

Strávil jsem asi tři měsíce v nemocnici a na rehabilitaci. Zlomil jsem si přibližně tři obratle a měl jsem tři zlomeniny rozdělené mezi obě chodidla. Musel jsem se znovu naučit chodit, ale byla to rozhodně zkušenost, která mi ukázala moje limity. V dohledné době už se rozhodně nebudu pokoušet lézt na nic podobného.

Teď mám v zádech titan, ale zase normálně chodím a stále vyrážím objevovat opuštěná místa. Ponaučení z příběhu: netlačte sami sebe za hranice vlastních možností.

Díky za přečtení!