PROČ JSEM ZABIL SVOJI ŽENU

Soudce : "To je velmi brutální čin. Pokud chcete , aby Vám byl trest
zmírněný, musíte nám vysvětlit motiv svého činu."
Muž : "Když ona je tak omezená, že jsem ji jednoduše musel zabít."
Soudce : "Ale to, co nám tu povídáte, Vám jen přitíží.
...Jestliže nechcete, aby Vás přísedící už napřed odsoudili,
tak nám ještě předložte aspoň jedno polehčující vysvětlení.
Muž se rozhovořil:

"Odehrálo se to následovně.
Bydlíme v paneláku . V prvním poschodí žije rodina, která má tři děti. Je ovšem strašné, že jejich děti zůstali od přírody malé - od 80 do 90 cm. Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena
povídá: "V rodině našich sousedů není něco v pořádku. Ty jejich děti jsou
praví Pyrenejci.
Já povídám: "Ne, Ty myslíš asi Pygmejce."
"Ne", povídá žena "pygmej je látka, kterou má človek pod kůží a tvoří se z ní pihy."
Já povídám: "To je pigment!"
Ne" povídá moje žena "pigment je to, na co psali staří Římané."
Já povídám: "To je pergamen!"
"Ne", povídá moje žena "pergamen je, když básník začne něco psát a potom to nedokončí..."

"Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl a zamlčel slovo fragment. Sedl jsem si odevzdaně
do křesla a začal číst noviny. Náhle však prišla ke mně žena s větou, po které jsem usoudil, že je zralá do blázince."
Povídá: "Miláčku, podívej se, co tu stojí!"
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a povídá:
"Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15."
Vzal jsem knihu a ještě stále klidně vysvětlil:
"Ale miláčku, to je francouzská kniha a francouzský text. Tady stojí: La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV. To znamená: Markíza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV-tého."
Ne", povídá moje žena, "to musíš překládat doslovně:
La Marquise = slunečník, Pompadour = kabelka,
la Maitresse = učitelka, Louis XV = pasák 15.
Já to musím nakonec vědet celkem přesně. Zabezpečila jsem si přece na výuku francouzžštiny
vynikajícího legionáře."
Já povídám: "Ty myslíš lektora."
Ne" povídá moje žena "lektor byl antický řecký hrdina."
Já povídám: "To byl Hektor a ten byl z Tróje."
"Ne", povídá moje žena, hektor je plošná míra".
Já povídám: "To je hektar!"
"Ne", povídá moj žena, "hektar je nápoj bohů."
Já povídám: "To je nektar!"
"Ne", povídá moje žena, "Nektar je řeka v jižním Německu."
Já povídám: "To je Neckar!"
Moje žena: "Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo."
Já povídám: "Tomu se říká duet."
"Ne", povídá moja žena, "duet je, když mají dva muži souboj s meči."
Já povídám: "To je duel!"
"Ne", povídá moje žena, "duel je díra v kopci, kterou projíždí vlak."

"A dál, pane soudce, dál jsem to už nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jsem zabil."
Nastala chvíle ticha.
Potom soudce vstal a vyřkl ortel:
"Osvobozen! Já bych ji zabil už při Hektorovi..."