Světlo fyzikální vlastnosti:
Rychlost světla ve vakuu je asi 300 milionů metrů za sekundu.

Optická vlákna:
Běžná hodnota indexu pláště optického vlákna je 1,46. Typická hodnota pro jádro je 1,48.
až 111 gigabitů za sekundu
Hodnota útlumu u křemíkových vláken se řádově pohybuje v desetinách decibelu na kilometr.
mnohavidová vlákna o průměrech 50/125 μm nebo 62,5/125 μm (používá se především v USA)
jednovidová vlákna o průměru 9/125 μm.

Okna:
O (Original) pro 1260-1310 nm
E (Extended) 1360-1460 nm
S (Short wavelength) 1460-1530 nm
C (Conventional) 1530-1565 nm
L (Long wavelength) 1565-1625 nm
U (Ultra) nad 1625 nm

Disperze - vidová (disperze způsobená lomem světla, kdy při každém lomu dojde k nepatrné odchylce dráhy jednotlivých vlnových délek. Vidová disperze se projeví i mezi jednotlivými vidy v mnohovidových vláknech.)
         - chromatická (je způsobena rozdílným indexem lomu dané látky pro různé vlnové délky a tím odlišnou rychlostí světla s různou vlnovou délkou.)
                       - materiálová
                       - vláknová
Disperze je příčinou zkreslení přenášeného signálu, dochází ke zpožďování impulsů a změně jejich tvaru. Je způsobena různým lomem světla a různou rychlostí světla v daném prostředí. Druhy disperze v optických vláknech

Ztráty numerickou aperturou
V praxi jsou důležité ztráty numerickou aperutoru. Ty vznikají na místě spojů mezi dvěma vlákny, mezi vláknem a zdrojem světelného toku. Mezi dvěma vlákny dochází k tomu, že pokud vlákno, které přijímá světelný tok má nižší NA, bude maximální úhel, pod kterým mohou paprsky na vlákno dopadat, menší. Paprsky vycházející z prvního vlákna pod úhlem větším než je daný NA přijímajícího vlákna nebudou přenesena a můžeme je zahrnout ke ztrátám. U světelných zdrojů je vyzařovací úhel podstatně vyšší, než NA optického vlákna. Dochází ke ztrátám, ale nejsou to samozřejmě přenosové ztráty.

Výpočet numerické apertury:
A = n0 * sin α
kde:
n0 je index lomu prostředí, ze kterého vstupuje paprsek do materiálu jádra (n0=1 - index lomu pro vzduch)
α je úhel, pod kterým paprsek dopadá na čelo materiálu jádra - vzhledem k optické ose