:::::Odkaz Tastedarů::::: je nově vzniklá knižní fantasy série od českých spisovatelů :::Květoslava Höniga::: a :::Ondřeje L. Hrabala:::. Série by měla obsahovat pět dílů, které ještě postupně vyjdou: ::Ydris:: (která je rozdělena na dvě části - dvě knihy), ::Bdící::, ::Z nápěvu bouře::, ::Hlubiny:: a ::Arche::. Zatím vyšla jen jedna kniha a to ::Ydris:: část první, konkrétně v květnu 2017.

--Děj---
Vše se odehrává v ::Avirii::, skrytém království na severovýchodě kontinentu ::Enevris::. Avirie a její obyvatelé to v těchto časech nemají zrovna jednoduché, právě byly rozpoutány rodové války a aby toho nebylo dost, Avirii čím dál více sužují útoky démonů, proti kterým se snaží bojovat rytíři ::Bratrstva:: a řád ::Stříbrných kněžek::.

--Rasy---
Ras je tu opravdu hodně, v Avirii můžete potkat od normálního člověka až po obrovského démona.

:::::Tastedarové:::::
Tastedarové byli lidé obdařené lepším zrakem, delším věkem a dalšími smysly, proto bychom ho mohli přirovnat k ::Númenorejcům:: z Tolkienova světa. Tastedarové byli zakladateli Avirie. Tastedarové se podíleli na většině dějit Avirie, založili Bratrstvo, Řád Stříbrných kněžek apod.

:::::Lidé:::::
Toto snad ani netřeba představovat, lidi všichni dobře známe. Zde nemají žádné speciální vlastnosti.

:::::Avirové:::::
Avir je Tastedar, který má v sobě i lidskou krev. Avirové vznikli díky mísení Tastedarů s obyčejnými lidmi, to někteří Tastedarové přestali tolerovat a chtěli vymýtit zbytek Tastedarů, Avirů a Lidí a ti uprchli a osídlili Avirii. Avir má stejnou charakteristiku jako Tastedar, jen ji má víc podobnou lidem. Přirovnat bychom Aviry mohli k Dúnadanům z Tolkienova světa.

:::::Lešeny:::::
Lešeny jsou tajemné stvoření obývající lesy, jak již z názvu vyplývá. Tvář má podobnou lidské až na pár rysů. Místo kůže má na těle jemnou kůru. Kromě vlasů jí na hlavě vyrůstají i malé větvičky, lístečky a kořínky.

:::Zbytek živočichů v Avirii jsou jen zvířata, bestie a démoni.:::

+spoiler+

--Ydris: Část první---
Příběh první části Ydris se dělí na několik příběhů:

:::::Příběh o Acrel Zanfree:::::
Příběh o princezně z rodu Zanfree, který vládne Avirii, lépe řečeno, vládl. Jedné osudné noci byl totiž hrad Kruun, kde sídlila královna, král, princ a i princezna napaden a následně dobyt.

Acrel se i s princem Artianesem povedlo uniknout s jedním z velitelů královské stráže - Galdorem. Měli namířeno do Wara≈Rįąh. Několik hodin po dobytí Kruunu je v Stratfarském lese na cestě do Bílé pevnosti napadli bandité a pobili všechny kromě Acrel, umírající Galdor jí řekl, ať nasedne na koně a pokračuje dál po cestě do Wara≈Rįąhu, zbylí bandité se určitě vrátí a tak rozrušená Acrel poslechla, nasedla na koně a uháněla pryč.

Unavená Acrel dojela s koněm k nějaké hospodě, tam se seznámila s Narelienem, který odehnal muže, kteří ji otravovali. Večer se s Narelienem domluvila, že ji pomůže dojet tam, kam Acrel jede. Řekla mu, že se jmenuje Daer, což znamená tastedarsky oheň, přece jen nemůže jen tak vypovídat neznámému muži svoji pravou identitu. Přespala tam a časně ráno s Narelienem odjela.

Byl krásný den když už byli na cestě, si mezitím povídali. Když najednou uslyšeli zvuk. Nar to šel prozkoumat a Acrel stála s koněma opodál. Byli to lapkové a ne jen tak ledajací lapkové, byli to ti lapkové, kteří v noci přepadli Galdorovu skupinu s Acrel. Acrel se chtěla strašně pomstít a proto vyžadovala, aby je Narelien zabil. To udělal a Acrel měla alespoň větší klid na duši, že bandité, kteří mají na svědomí vraždu jejího bratra a Galdora jsou potrestáni.

Další den potkali dva muže, kteří se jim představili jako Falnir a Ergnar. Ti vyzradili pravou identitu Acrel a její původ. Acrel ztuhla, ale Nar na sobě nedal vidět známky toho, že ho to zarazilo nebo tak. Napřed dvojici nevěřili, že Acrel a Nareliena neudají, Acrel se ale díky životu na dvoře naučila číst lidi doslova jako otevřenou knihu. Věděla, že je neudají.

Poté když dojeli k rudé křižovatce a z ní na cestu k Bílé pevnosti, Nar sesedl z koně do dřepu a prohlásil, že tudy šla armáda, oběma došlo, že ta armáda pochodovala do Wara≈Rįąh. A tak jim nezbývalo, než jet do Hary.

:::::Příběh o Wraelovi, Nefrael a kněžce Saerlině:::::
Příběh Wraela, manipulátora, špeha a prohnaného obchodníka s informacemi. Své vědomosti prodává nočním cechům, které tvoří podsvětí hlavního města Nae≈Ydris. Nejen cechmistři si však žádají Wraelových služeb. Pro tohoto loutkáře má nový úkol také správce města, který jej nechá sledovat podezřelou bělovlasou ženu - Saerlinu.

:::::Příběh o Rornovi:::::
Příběh Rorna, barbara z Waleyrské divočiny, jemuž se do spánku vtírají neustále se opakující sny. Vidí v nich zasněžený průsmyk Bílých hor, obrovskou kamennou stavbu na úpatí skalního masivu a v neposlední řadě… bělovlasou ženu. Jednoho dne se konečně rozhodl vyrazit a zjistit důvod jeho pravidelných snů.

Když je na cestě ve větrném průsmyku, všimnul si přepadené karavany, útočníci ji pravděpodobně již opustili, stejně byl ale opatrný, uviděl tam jednoho muže, zraněného. Jmenoval se Bramorius. Rorn mu vysvětlit, že není jeden z těch "parchantů. Na to chtěl, aby ho Rorn opřel o vůz a podal mu víno. Pak ještě po Rornovi chtěl, aby řekla jeho dceři Mearil z Jarosvitu, ať ho už nevyhlíží. Napřed odmítl, ale hned jak se dozvěděl o kamenné stavbě, o které Bramorius začal mluvit, přitakal a slíbil, že to Mearil vzkáže. Na to ukončil mužovo trápení a šel dál cestou k vesničce Icre.

Poté z Icre rovnou k Jarosvitu, tam vzkázal Mearil, že její otec je mrtvý. Mearil zalapala po dechu a rozbrečela se. Rornovi byl pohled na plačící lidi vždy nepříjemný. Odešel na náměstí, kde spatřil několik soch. Pak k němu přišli dva rytíři bratrstva, aby se ujistili, že nebude dělat problémy a chtěli ho sledovat, když v tom přišla osoba a rozkázala mužům, aby odešli. Byla to Laena, stříbrná kněžka a vedla Rorna do hradu Iamaldir.

Vedla Rorna zahradami Iamaldiru. Mezitím mu pověděla o sobě, o Iamaldiru a o vědmě, ke které ho později dovede a poví mu o jeho úkolu. Rorn po chvíli protestoval, protože proč by měl zachraňovat ženu, kterou vůbec nezná. Poté se však dozvěděl, že jde o bělovlasou ženu z jeho snů - Saerlinu, velekněžku, která sešla z cesty Diverith a uprchla z Iamaldiru. Ovšem ještě než odvedla Rorna ke kněžce, tak ještě přišla odměna, :::vášnivá odměna:::.

Poté zavedla Rorna k vědmě - ::Wylmiře::. Ta ho vyzvala, aby si sednul. Wylmira měla děsivě zohavený obličej, ale to je hlavně proto, kolik toho prožila. Byla to to totiž ::tastedarka::. Poslední žijící tastedarka, o které se ví. Povídali si. Najednou chtěla, aby ji Rorn chytil za ruku na stole a hleděl jí do očí. "Vyprázdni svou mysl a zhluboka dýchej" vyzvala Rorna. Rorn se ponořil do zvláštního vidění.

Viděl bělovlasou ženu s mečem, meč, který Rorn viděl byl ten nejkrásnější, který kdy spatřil, pak se objevil na začátku stezky vedoucí do divoce vyhlížejících hor. Na každé straně cesty stáli dva strážci prorostlí lišejníky se symbolem stejným, jako nesli dva rytíři jenž mluvili s Rornem v Jarosvitu. Byla to Rornova cesta. Wylmira vysvětlovala, co a kde a od koho má získat, říkala, jak moc je Saerlina v nebezpečí. Pak Rorna vyslala pryč, do Nae≈Ydris, kde se nachází Saerlina.

Cestou do Nae≈Ydris přenocoval v jedné opůštěné a zchátralé vesničce. Když se ráno probudil, uslyšel někoho zpívat. Byl to duch, který kdysi žil v oné vesnici. Představila se jako Lúnie Prostořeká. Povídali si o smrti a radosti. Potom Rorn s pozdravem odešel dál na svou cestu.

Když v noci přihazoval dříví do ohně, uslyšel někoho, jak se k němu přibližuje. Představil se mu jako Farengar, byl z bratrstva a chtěl přenocovat s ním. Sám přespávat v divočině bylo v těchto časech nebezpečné. Rorn souhlasil a chtěl, ale chtěl, aby šel Farengar do Nae≈Ydris s ním, náhodou tam také míříl. Tak souhlasil. Mezitím si vyprávěli mnoho příběhů. Pak šli spát a hned ráno se vypravili na cestu.

Když už byli před branami Nae≈Ydris, ve městě se už musel rozloučit s Farengarem a pokračovat vlastní cestou. Rorn měl jít vyhledat jisté lidi, mezi nimiž je Wrael, toho vyhledal. Šel do žíznivého džbánu, kde se ubytoval a zeptal se šenkýřky Nefrael, která byla Wraelova kamarádka, jestli něco o jistém Wraelovi. Nefrael řekla, že neví, protože ji Wrael varoval, že po něm jistě někdo půjde a myslela si, že Rorn je vrah z nočních cechů.

Wrael zrovna šel do Žíznivého džbánu a potkal Pertyho, jednoho svého informátora a řekl mu, že ho shání nějaký Waleyran. Tak šel do toho hostince a s Rornem si promluvil.