Praha vypověděla smlouvy všem farmářům na svých pozemcích. Do budoucna chce jen ekologické zemědělství

Viktor Votruba, redaktor
30. 10. 2019 00:00


Už žádné chemické postřiky, umělá hnojiva nebo velké lány polí. Hlavní město Praha se rozhodlo podpořit ekologické zemědělství. Ukončilo nájemní smlouvy, takzvané pachtovní, se všemi zemědělci na svých 1650 hektarech zemědělské půdy.

Už na jaře příštího roku by tyto pozemky rádo svěřilo těm, kteří se zavážou na nich hospodařit ekologicky nebo se k tomu alespoň výrazně přiblížit. Konkrétní požadavky magistrát precizuje, v zásadních pravidlech má ale jasno.

"Především by se na těch pozemcích nemělo hospodařit tak intenzivně jako doposud. V ideálním případě bychom chtěli z polí zcela odstranit veškerou chemii, která se tam nyní používá, nebo ji výrazně omezit. Za podmínku budeme mít také rozdělení velkých lánů minimálně na sedmihektarová pole," popisuje Petr Hlubuček, náměstek pražského primátora, který má na starosti oblast životního prostředí.

Česká metropole tak půjde podstatně dál než nová pravidla ministerstva zemědělství, podle nichž bude od začátku roku 2021 dovoleno pěstovat jednu plodinu maximálně na 30 hektarech.


Jiný přístup k půdě

Sledování kvality půdy

Tábor a Příbor jsou prvními městy, která se při pronájmech zemědělské půdy neřídí jen cenou, ale používají speciální pachtovní smlouvy vypracované Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Ten vytvořil i metodiku, podle níž mohou majitelé půdy sledovat, jak s ní nájemci nakládají. "Na začátku a na konci pachtu se měří hloubka ornice, což řeší erozi, organická hmota a obsah živin. Na to existuje jednoduchý a levný rozbor," vysvětluje Jan Vopravil, zaměstnanec ústavu. Vzorové pachtovní smlouvy i metodiku poskytuje ústav zdarma. Nahrazuje tak chybějící legislativu, která řádné hospodaření nevyžaduje. První verze těchto smluv a s nimi spojené metodiky začal ústav vytvářet na popud církví v roce 2012, které si je vyžádaly pro potřeby hospodaření s restituovanou půdou.

Ekologické zemědělství

◼ Aktuální celková výměra půdy, na níž se v Česku hospodaří ekologicky, je přes 540 tisíc hektarů (k 30. 9. 2019). Z toho téměř 48 tisíc hektarů je ze zákona ještě v takzvaném přechodném období, tedy na ekologické zemědělství přešla poměrně nedávno. Přechodné období, než zemědělec získá certifikaci bio, trvá dva až tři roky.
◼ Drtivá většina půdy v ekologickém zemědělství připadá na pastviny, celkem 82 procent.
◼ Celková rozloha zemědělských pozemků v Česku byla ke konci roku 2018 4,2 milionu hektarů.

208 tisíc

hektarů zemědělské půdy vlastní v Česku obce a kraje z celkových 4,2 milionu hektarů. Hlavní město Praha disponuje 1650 hektary zemědělské půdy. Další desítky hektarů mají městské části.

Praha a několik dalších měst budou ve svých pachtovních smlouvách napravovat nedostatky legislativy, která ekologickému zemědělství nedává žádné výhody. Dnes je systému dotací v podstatě jedno, jak zemědělec na půdě hospodaří.

Podle Hlubučka Praha své zemědělské pozemky pronajme klidně za korunu, hlavně když se na nich bude hospodařit ekologicky. Symbolickým nájemným by se mohla vyvážit skutečnost, že na území Prahy by biozemědělci nedostali takovou podporu z evropských dotací jako jinde v republice, protože se jedná o bohatý region.

"Nyní se stávajícími nájemci diskutujeme o jejich možnostech. Někteří to přijali vstřícně, jiní se obávají zvýšených finančních nákladů. Na přípravu mají rok, tak dlouhá je výpovědní lhůta, která jim běží od konce září," říká náměstek.

Pokud by se některou půdu nepodařilo pronajmout, počítá magistrát s možností jejího zatravnění či s vybudováním remízků a opatření pro zadržování vody v krajině. "V některých případech můžeme zemědělskou půdu i zalesnit," předestírá Hlubuček.

Podle Kateřiny Urbánkové, manažerky Svazu ekologických zemědělců, by ale neměl být problém zemědělské pozemky udat. "Ze strany zemědělců o to bude určitě zájem. Volné půdy je v Česku málo. Navíc nájmy jsou vysoké," uvádí.

Rozhodnutí Prahy vnímá Urbánková jako významný symbolický signál, který má obrovský potenciál do budoucna. Může inspirovat další města i kraje. "Je to poprvé, co někdo na oficiální úrovni řekl, že ekologické zemědělství je jediná možná cesta, kterou chceme jít. Většina politické správy k němu doposud přistupovala tak, že jej buď tolerovala, nebo podporovala jen slovně," dodává Urbánková.

Některé pražské městské části už ekologické zemědělství upřednostňují. Například Praha 12 první novou pachtovní smlouvu schválila už v polovině srpna. "Reagujeme tak na důsledky klimatické změny, nejen zvyšující se sucho, ale i přívalové deště, které zaplavují naše okrajové části," vysvětlila místostarostka Eva Tylová, která je v pražském zastupitelstvu členkou výboru pro životní prostředí, odkud myšlenka na podporu ekologického zemědělství v hlavním městě vzešla.

Nový nájemce Prahy 12 zemědělec David Ježek plánuje na pozemku pěstovat zeleninu a byliny. Ze zatravněné části chce produkovat seno pro blízké chovatele koní. „" současné době pracuji na založení květnaté louky. Ta bude zdrojem potravy pro včely, s jejichž chovem v budoucnu počítám," uvedl Ježek.

Jiná velká města v Česku se zatím při pronájmech půdy řídí hlavně nabídnutou cenou. O podpoře ekologického zemědělství už ale přemýšlí i v Brně. "Rádi bychom v budoucnu do smluv přidali podmínky, jak mají zemědělci hospodařit. Nemusí jít nutně o ekologické zemědělství, ale třeba o vysazování stromů a travnatých pásů zabraňujících erozi," zamýšlí se první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík. Například města Tábor a Příbor už jako jedna z prvních podobné pachtovní smlouvy mají. Vyžadují v nich hlavně řádné nakládání s půdou zabraňující jejímu vyčerpání a erozi.