Schleicher's Fable collection

English, from Wikipedia:
The Sheep and the Horses
A sheep that had no wool saw horses, one of them pulling a heavy wagon, one carrying a big load, and one carrying a man quickly. The sheep said to the horses: "My heart pains me, seeing a man driving horses." The horses said: "Listen, sheep, our hearts pain us when we see this: a man, the master, makes the wool of the sheep into a warm garment for himself. And the sheep has no wool." Having heard this, the sheep fled into the plain.
Reconstructed proto-languages:
Proto-Indo-European, Byrd (reconstructed 2013):
H₂óu̯is h₁éḱu̯ōs-kʷe:
H₂áu̯ei̯, h₁i̯osméi̯ h₂u̯l̥h₁náh₂ né h₁ést, só h₁éḱu̯oms derḱt. só gʷr̥hₓúm u̯óǵʰom u̯eǵʰed; só méǵh₂m̥ bʰórom; só dʰǵʰémonm̥ h₂ṓḱu bʰered. H₂óu̯is h₁ékʷoi̯bʰi̯os u̯eu̯ked: “dʰǵʰémonm̥ spéḱi̯oh₂ h₁éḱu̯oms-kʷe h₂áǵeti, ḱḗr moi̯ agʰnutor”. H₁éḱu̯ōs tu u̯eu̯kond: “Kludʰí, h₂ou̯ei̯! tód spéḱi̯omes, n̥sméi̯ agʰnutór ḱḗr: dʰǵʰémō, pótis, sē h₂áu̯i̯es h₂u̯l̥h₁náh₂ gʷʰérmom u̯éstrom u̯ept, h₂áu̯ibʰi̯os tu h₂u̯l̥h₁náh₂ né h₁esti“. Tód ḱeḱluu̯ṓs h₂óu̯is h₂aǵróm bʰuged.

Proto-Indo-European, no laryngeals, Voyles and Barrack (reconstructed 2009):

Owis eḱwōs kʷe:
Owis, jāi wl̥nā ne eest, dedorḱe eḱwons, tom woǵʰom gʷr̥um weǵʰontm̥, tom bʰorom meǵm̥, tom ǵʰm̥onm̥ ōku bʰerontm̥. Owis eḱwobʰjos eweket: “Ḱerd angʰetai moi widontei ǵʰm̥onm̥ eḱwons aǵontm̥”. Eḱwos wewekur: “Ḱludʰe, owei! Ḱerd angʰetai widontbʰjos: ǵʰm̥on, potis, wl̥nam owijōm kʷr̥neti soi gʷʰermom westrom; owibʰjos kʷe wl̥nā ne esti”. Tod ḱeḱlōts owis aǵrom ebʰuget.

Early Proto-Slavic, c. 1000 BC, from http://www.incatena.org/viewtopic.php?f=7&t=37227 , courtesy of Mecislau:

Awikā kabuwes če:
Awikā, jāi wilnā ne bēt, widet kabuwens, tam wazom tingu wezantiām, tam nasiām welām, tam manžim āsu berantiam. Awikā kabuwimus rečet: “Sirdika anžētai majam widintiāi manžim kabuwens ganintiam”. Kabuwes rekšint: “Slaušiāiāi, awika! Sirdika anžētai widintiamus: manžis, patis, wilnām awijam dēneti sai teplām apidēdiām; awikāmus če wilnā ne esti”. Tad slūšēwas awikā paliam aubēže.

Common Slavic, c. 800 AD, same source as above:

Ovĭca i kobni:
Ovĭca, na nejiže ne bě vĭlna, uvide kobnĭ, togo vezǫtja tęgŭkŭ vozŭ, togo velikǫ nosjǫ, togo bystrě nesǫtja mǫži. Ovĭca kobnemŭ reče: “Sĭrdĭce moje goritĭ koda vidjǫ, kako mǫžĭ ženetĭ kobnĭ”. Kobni rěšę: “Slušaji, ovĭce! Sĭrdĭce goritĭ otŭ uvidenĭnajego: mǫžĭ, gospodĭ, jĭzŭ ovĭkji wilny dělajetĭ si teplǫ odēdjǫ; a ovĭca vĭlnǫ ne jĭmastĭ”. Uslyšavŭ to, ovĭca uběže vŭ polje.

Proto-Germanic, from Wikipedia:

Awiz ehwōz-uh:
Awiz, sō wullǭ ne habdē, sahw ehwanz, ainanǭ kurjanǭ wagną teuhandų, ainanǭ-uh mikilǭ kurithǭ, ainanǭ-uh gumanų sneumundô berandų. Awiz nu ehwamaz sagdē: “Hertô sairīthi mek, sehwandē ehwanz akandų gumanų”. Ehwōz sagdēdun: “Gahauzī, awi! hertô sairīthi uns sehwandumiz: gumô, fadiz, uz awīz wullō wurkīthi siz warmą wastijǭ. Awiz-uh wullǭ ne habaithi”. That hauzidaz awiz akrą flauh.

Ancient attested languages (= those known in written record):
Vedic Sanskrit, from https://nikhilsd.com/schleicher/ :

Áu̯is áşu̯āsas ca:
Áu̯is i̯ásmin ū́rṇā ná ā́sīt dadarşa áşu̯āns: ái̯kam u̯ā́hanam gurú u̯áhantam, ái̯kam bhārám mahā́m, ái̯kam náram āşú bhárantam. Áu̯is áşu̯ai̯bhi̯as u̯au̯āca: “Hā́rdi anhati mai̯ u̯indatái̯ náram áşu̯āns ájantam.” Áşu̯āsas u̯au̯acus: “Şrudhí au̯ai̯! Hā́rdi anhati u̯iu̯idu̯át ti̯ád: Nā́ pátis ū́rṇām áu̯īnām kr̥nau̯ti su̯ai̯ám gharmá-u̯antam u̯ástram. Áu̯ibhi̯as ca ū́rṇā ná asti.” Tád şuşruā́ns áu̯is ájrai̯ au̯ijata.

Sanskrit, from https://memiyawanzi.wordpress.com/2012/01/15/%E0%A4%85%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A5%8B-%E0%A4%BD%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%9A/:

Aviko ‘śvāś ca:
Aviko yasmin ūrṇā na āsid, dadarśa aśvān, taṃ rathaṃ guruṃ vahantaṃ, taṃ bhāraṃ mahiṃ, taṃ puruṣam āśu bharantam.  Aviko ‘śvabhya uvāca: “Mama hr̥d asti pīḍitaṃ, paśyat puruṣam aśvān ajantam.“  Aśvā ūcuḥ: „Śruhi avika, hr̥d naḥ pīḍitaṃ paśyat puruṣaḥ patir ūrṇām avikānām karoti svābhya uṣṇaṃ vastram, avikebhyaś ca ūrṇā na asti iti”.  Tac chruvann aviko kṣetram apalāyata.

Ancient Greek (transliterated to Latin script), from
https://memiyawanzi.wordpress.com/2012/01/17/%E1%BD%84%CF%8A%CF%82-%E1%BC%B5%CF%80%CF%80%CE%BF%CE%B9-%CF%84%CE%B5-versio-graeca/ :

Óïs híppoi te:
Óïs tis, hō̃ͅ lē̃nos ouk ésti, dédorke híppous treĩs, tòn mèn prόteron hámaxan bareĩan hélkonta, tòn dè deúteron phόron mégan, tòn dè tríton ánthrōpon ōkù phéronta.  ho mèn hóïs toĩs híppois eĩpen: “Tò emòn kē̃r ákhnutai, tò idòn tòn ánthrōpon toùs híppous ágonta.”  Hoi dʼ híppoi eĩpon, “Klúthi, ō̃ óïs, tò hēméteron kē̃r ákhnutai, tò idòn tòn ánthrōpon, tòn despόtēn, hós mèn tō̃ͅ tō̃n oiō̃n lḗnei tò thermòn phãros poieĩ, oíesin dè tò lē̃nos ouk ésti.”  tòn dʼ akouōn, ho óïs éphugen pròs tòn agròn.

(continuing on next page)

Latin, from https://memiyawanzi.wordpress.com/2012/01/18/ovis-equique/ :

Ouis equique:
Ouis, qui lanam non habuit, uidit equos, primum plaustrum graue uehentem, secundum onus magnum, tertium hominem celeriter ferentem. Ouis equis dixit: “Cor mihi dolet, uidere hominem equos agentem”. Equi dixerunt: “Cor nobis dolet, uidere hominem dominum qui lanae ouium calidum uestimentum sibi facit, ouesque lanam non habuerunt.” Ea audiens, ouis ad agros fugit.

Gothic, courtesy of @sevi#8757:

Lamb jah áihwos:
Lamb, thatei ni habáida wulla, sahw áihwans, thizeei áinana kaúru raida gatiuhandana, jah áinana mikila kaúrein baírandana, jah áinana baírandana sniumundo manna. Lamb qath áihwam: "Hairto mein indrobnith manna áihwans gasaíhwand dreibandana." Áihwos qethun: "Hausei, lamb, hairtona unsara indrobnand thata gasaíhwanda: manna, frauja, wulla sis lambis uswindáith in warma wastja. Jah lamb wulla ni habáith." Thata gahausjand, lamb in haitha afthláuh.

Old English, from http://www.incatena.org/viewtopic.php?f=7&t=37227 , courtesy of Herra Ratatoskr:

Se Eow ond Þā Eos:
Ēow, þe ne wull hæfde, seah ēos, ānne hefigne wegn pulliendne, ānne micelne berendne, ānne guman snelle berendne. Ēow ēom cwæþ: min heorte me þrǣsteþ, guman ēos drīfendne to sēonne. Ēos cwǣdon: "Hlysn, ēow. Ūr heortan ūs þrǣstaþ þis to sēonne: guma, hlāford þæs ēowes wull seolfes wearmum wǣdum to āwendanne. And ēow nāne wulle hæfþ." Ēow, þǣm gehȳred, þǣm æcre flēah.

Old English, same as above but with þ substituted by th to ease reading:

Se Eow ond  Thā Eos:
Ēow,  the ne wull hæfde, seah ēos, ānne hefigne wegn pulliendne, ānne micelne berendne, ānne guman snelle berendne. Ēow ēom cwæ th: min heorte me  thrǣste th, guman ēos drīfendne to sēonne. Ēos cwǣdon: "Hlysn, ēow. Ūr heortan ūs  thrǣsta th  this to sēonne: guma, hlāford  thæs ēowes wull seolfes wearmum wǣdum to āwendanne. And ēow nāne wulle hæf th." Ēow,  thǣm gehȳred,  thǣm æcre flēah.

Modern languages:
Wikipedia:

Ovca a kone:
Ovca, ktorá nemala vlnu, videla kone - jeden ťahal ťažký povoz, druhý niesol veľký náklad, tretí rýchlo niesol človeka. Ovca povedala koňom: "Srdce ma bolí, keď vidím, čo človek káže robiť koňom". Kone odpovedali: "Počuj, ovca, nás bolia srdcia, keď vidíme, ako človek, pán, berie ovci vlnu a robí si z nej teplý odev. A ovca nemá žiadnu vlnu." Ovca, počujúc to, ušla cez lúku.

Czech, Wikipedia:

Ovce a koně
Ovce, která neměla vlnu, uviděla koně - jeden tahal těžký povoz, druhý nesl velký náklad, třetí rychle nesl člověka. Ovce řekla koním: "Srdce mě bolí, když vidím, jak člověk jezdí na koni". Koně odpověděli: "Poslyš ovce, nás bolí srdce, když vidíme, jak člověk, pán, bere ovci vlnu a dělá si z ní teplý oděv. A ovce nemá žádnou vlnu." Ovce uslyševši to uprchla do pole.

Russian, same source as above (transcribed to Latin script):

Ovca i koni:
Ovca, na kotoroj ne bylo šersti, uvidela konej, odnogo vezuščego tjažëluju povozku, odnogo boľšuju nošu, odnogo bystro nesuščego čeloveka. Ovca skazala konjam: “Mojë serdce gorit kogda vižu, kak čelovek upravljajet konjami”. Koni skazali: “Slušaj, ovca! Serdce gorit ot uvidennogo: čelovek, gospodin, iz oveč'jei šersti delajet sebe tëpluju odeždu; a u ovec net šersti”. Uslyšav eto, ovca ubežala v pole.

German, Wikipedia:

Das Schaf und die Pferde
Ein Schaf, das keine Wolle mehr hatte, sah Pferde, eines einen schweren Wagen fahrend, eines eine große Last, eines einen Menschen schnell tragend. Das Schaf sprach: Das Herz wird mir eng, wenn ich sehe, dass der Mensch die Pferde antreibt. Die Pferde sprachen: Höre Schaf, das Herz wird uns eng, weil wir gesehen haben: Der Mensch, der Herr, macht die Wolle der Schafe zu einem warmen Kleid für sich und die Schafe haben keine Wolle mehr. Als es dies gehört hatte, floh das Schaf auf das Feld.

Hindi, courtesy of @Ranjodh Singh Arora#5555 (title missing):

Ek pahāṛī pe, ek bheṛ ne jise koī ūn nahįi thā kuc ghoṛe dekhe jin mę se ek ek bhārī gāṛī khich rahā thā, ek ek baṛā bojh ḍho rahā thā aur ek pe koī ādmī savār thā. Bheṛ un ghoṛõ se bolī, "Merā dil dukhtā hai aise kisī ādmī ko ghoṛõ ko qābū me rakhte dekhke." Vo ghoṛe bole, "Suno, o bheṛ, hamāre dil dukhte hãi jab ham dekhte hãi ki ek ādmī, jo mālik hai, bheṛ ke ūn se apne liye kapṛe banā letā hai. Aur phir bheṛ ke pās koī ūn nahįi bactā. Ye sunke, maidān mę bhāg gayī.

Spanish, Wikipedia:

La oveja y los caballos
[En una colina,] una oveja que no tenía lana vio unos caballos. Uno de ellos arrastraba una pesada carreta, otro soportaba una carga y otro cabalgaba con un hombre encima. La oveja les dijo a los caballos: «Me duele el corazón de ver a un hombre manejando a los caballos». Los caballos le respondieron: «Escucha, oveja. A nosotros nos duele el corazón de ver que un hombre, el amo, convierte la lana de una oveja en ropa abrigada para sí mismo y la oveja no tiene lana». Al oír esto, la oveja huyó a la pradera.