API tools faq
paste
Smudla

xa

Smudla
Apr 12th, 2017
1,723
0
Never
Add comment
Not a member of Pastebin yet? Sign Up, it unlocks many cool features!
text 11.33 KB | None | 0 0
raw download clone embed print report
  1. ÚVOD
  2. PASIVNÍ A AKTIVNÍ ODPOSLECH
  3. ETTERCAP
  4. ARPSPOOF
  5. ÚTOK MITM
  6. ÚTOK NA SPOJENÍ SSL
  7. CERTIFIKÁTY
  8. ZÁVĚR
  9. ZDROJE
  10. Cracking, hacking a obrana – SSL/TLS
  11. Útok na spojení SSL, MITM, certifikáty
  12. Prezentováno 12. 04. 2017
  13. Hamerník Dan; <[email protected]>
  14. Úvod
  15. Pro správné pochopení problematiky útoků na spojení SSL (Secure Socket Layer) je třeba se dozvědět, jaký je rozdíl mezi aktivním a pasivním odposlechem, jaké druhy útoku lze využít, jak funguje útok MITM (Man in the middle), jaký software může potenciální útočník (hacker) využít a jak funguje SSL a certifikáty.
  16.  
  17. Pro demonstraci budou popsány programy ettercap a arpspoof, které umožňují útok MITM a mnoho dalšího. Doporučuje se používat operační systém Kali Linux verze 2.0, který tyto nástroje již obsahuje a není tak nutné je instalovat. Kali Linux lze stáhnout na adrese www.kali.org. Nástroj ettercap má uživatelsky přívětivé grafické rozhraní a jeho použití tak bude popsáno převážně teoreticky.
  18.  
  19. Pasivní a aktivní odposlech
  20. „Když se něco označuje jako pasivní, většinou se má na mysli to, že daná činnost nemá žádný dopad na své okolí. Když se o něčem naopak říká, že je to aktivní, na okolní prostředí to vliv mívá. Například námořní ponorky mají aktivní sonar, který používají pro určení vzdálenosti cílů a přesné určení hloubky. Tento typ sonaru snadno poznáte podle klasického ping a pong zvuku, který vydává. Sonar vyšle zvukový signál, počká na ozvěnu, a podle ní analyzuje časový posun a jemné rozdíly v parametrech zvuku. Ponorky jej ale používají jen výjimečně, protože jeho zvuk jde slyšet na míle daleko a prozrazuje polohu ponorky. Místo aktivního sonaru běžně používají pasivní sonar, který jen naslouchá a analyzuje zvuky, které zaslechne. Pasivní sonar je tichý a zcela diskrétní.“ (Harris et al., 2008, s. 132)
  21. Pasivní odposlech
  22. Pasivní odposlech v počítačových sítích funguje stejně, jako výše zmíněný pasivní sonar. Program sleduje rámce a analyzuje pouze to, co se k němu dostane. Většinou tak program pro pasivní odposlech jednoduše přepne síťový adaptér do promiskuitního režimu a tím pádem zachytí všechno, co může. Pasivním odposlechem se však útočník (hacker) nedostane k citlivým datům, která jsou zabezpečená, či šifrovaní. (Harris et al., 2008, s. 132)
  23.  
  24. Aktivní odposlech
  25. Aktivní odposlech je o poznání zajímavější, než odposlech pasivní. Na přepínaných sítích se o rozdělení dat mezi uzly stará přepínač. Za normálních okolností komunikace mezi dvěma uzly nejde přes žádný třetí uzel, takže pasivní odposlech nám v tomto případě nepomůže, a je třeba odklonit síťový provoz. To se dá dělat různými způsoby, například falšováním požadavků a odpovědí, díky kterému se do tabulky ARP oběti uloží podvržená adresa IP (Internet Protocol) a adresa MAC (Media Access Control). Oběť pak posílá data na správnou adresu IP (síťová vrstva 3 modelu OSI), ale data putují na adresu MAC (síťová vrstva 2 modelu OSI) útočníka. Tato technika se nazývá ARP cache poisoning (otrávení cache ARP). Programy které lze k otrávení cache ARP využít jsou například arpspoof či ettercap. (Harris et al., 2008, s. 132)
  26.  
  27. [Návrat nahoru]
  28. Ettercap
  29. „Jestli je Netcat mezi síťovými nástroji švýcarským nožem, tak ettercap je švýcarský nůž, který vám ráno udělá kafe, a ještě vám vymaluje dům. ettercap, který napsali Alberto Ornaghi (ALoR) a Marco Valleri (NaGa), kombinuje řadu různých užitečných funkcí. Stejně jako hodně z předchozích nástrojů používá knihovnu libpcap nebo WinPcap. Můžete jím aktivně i pasivně odposlouchávat síť, dekódovat protokoly, chytat hesla, vypouštět pakety a řadu dalších věcí. Jeho návrh počítá se zásuvnými moduly, takže si do programu můžete přidat například plugin pro zaplavování MAC adresami, detektor promiskuitních síťových karet, port skener, DoS nástroj, program pro přerušení relací, program pro identifikaci operačního systému a další. ettercap běží na Windows, Unixech/Linuxu a OS X.“ (Harris et al., 2008, s. 138)
  30. Ettercap je šířen pod obecnou veřejnou licencí GNU (GNU GPL). Ettercap lze stáhnout včetně zdrojových kódů na adrese ettercap.github.io/ettercap/index.html.
  31.  
  32. [Návrat nahoru]
  33. Arpspoof
  34. Jak název napovídá Arpspoof je program, který lze využít pro útok typu ARP spoofing. Útok typu ARP spoofing umožňuje útočníkovi posílat podvržené odpovědi na dotazy ARP a otrávit tak ARP tabulku cíle, díky čemuž umožní útočníkovi vydávat se za jiný počítač v síti. Výhoda programu Arpspoof oproti ostatním je hlavně v tom, že umožní útočníkovi vybrat a tedy i zfalšovat adresu IP odesilatele. (Harris et al., 2008, s. 138)
  35.  
  36. Arpspoof lze snadno spustit z konzole příkazem:
  37.  
  38. arpspoof [-i interface] [-t target] host
  39. arpspoof [-i rozhrani] [-t ip_adresa_cile] ip_adresa_zdroje
  40.  
  41. Konkrétní příklad (Harris et al., 2008, s. 138):
  42.  
  43. arpspoof -i eth0 -t 10.1.1.11 10.1.1.10
  44. 0:c:29:99:33:68 0:e0:29:9d:29:16 0806 42: arp reply 10.1.1.10 is-at 0:c:29:99:33:68
  45. 0:c:29:99:33:68 0:e0:29:9d:29:16 0806 42: arp reply 10.1.1.10 is-at 0:c:29:99:33:68
  46. 0:c:29:99:33:68 0:e0:29:9d:29:16 0806 42: arp reply 10.1.1.10 is-at 0:c:29:99:33:68
  47. 0:c:29:99:33:68 0:e0:29:9d:29:16 0806 42: arp reply 10.1.1.10 is-at 0:c:29:99:33:68
  48. 0:c:29:99:33:68 0:e0:29:9d:29:16 0806 42: arp reply 10.1.1.10 is-at 0:c:29:99:33:68
  49. 0:c:29:99:33:68 0:e0:29:9d:29:16 0806 42: arp reply 10.1.1.10 is-at 0:c:29:99:33:68
  50. ...
  51.  
  52. [Návrat nahoru]
  53. Man in the middle
  54. MITM lze volně přeložit jako „muž uprostřed“ a spočívá v tom, že mezi dva uzly, které spolu komunikují, se vloží uzel třetí, přes který komunikace proudí. Útočníkovi stačí pouze přítomnost v síti, aby zmátl síťové prvky. Uvažujme, že máme uzel A a uzel B, které spolu komunikují. Pro provedení MITM je nutné, aby se útočník C dostal mezi ně, a přesměroval přes sebe jejich komunikaci. Při nezabezpečené komunikaci stačí nabourat komunikační kanál. Při přerušení tohoto kanálu může útočník se zprávami libovolně manipulovat. V případě, kdy je komunikace zabezpečená, je útok netriviální. Útočník se snaží donutit uživatele, aby do svého prohlížeče nevědomky nainstaloval podvržený certifikát certifikační autority. Toho lze docílit například výše zmíněným otrávením ARP tabulek.
  55.  
  56. Ilustrativní zobrazení útoku MITM
  57. Obrázek 1: Ilustrativní zobrazení útoku MITM
  58.  
  59. Pro úspěch útoku MITM je třeba splnit 2 podmínky:
  60.  
  61. přesměrování provozu, například pomocí otrávení ARP tabulek
  62. zachytávání a přeposílání paketů
  63. [Návrat nahoru]
  64. Útok na spojení SSL
  65. Samotné cracknutí SSL je poměrně komplikovaná záležitost. Útočník se tedy spíše zaměří na to, aby se vmísil do spojení mezi uživatelem a serverem hned při navazování šifrované komunikace. Čili necrackuje samotné SSL, jako spíše vstup do SSL tunelu, kde naslouchá a odchytává aktivitu (viz MITM). V případě, že si oběť nedá pozor při autentizaci, může snadno přijít o cenná data. V případě, že by útočník chtěl odchytit heslo na gmail, které je zabezpečeno protokolem https, stačí mu otrávit ARP tabulku oběti a ARP tabulku směrovače a jednoduše odchytit paket, ve kterém se heslo přenáší. Při využití programu ettercap je postup jak toho dosáhnout následující:
  66.  
  67. zapneme promiskuitní mód v záložce options
  68. v záložce sniffing spustíme unified sniffing
  69. vybereme interface, na který chceme promiskuitní mód aplikovat
  70. v záložce hosts spustíme skenování hostů
  71. v záložce Mitm spustíme Arp poisoning a zatrhneme volbu Sniff remote connections
  72. V případě, že jsme byli úspěšní a oběť se přihlásí na gmail, tak se nám v ettercapu zobrazí následující výpis:
  73.  
  74. Listening on: eth0 -> FC:AA:14:C1:3E:39 10.0.0.141/255.255.255.0 fe80::feaa:14ff:fec1:3e39/64 Privileges dropped to EUID 65534 EGID 65534... 33 plugins 42 protocol dissectors 57 ports monitored 20388 mac vendor fingerprint 1766 tcp OS fingerprint 2182 known services Lua: no scripts were specified, not starting up! Starting Unified sniffing... Randomizing 255 hosts for scanning... Scanning the whole netmask for 255 hosts... 3 hosts added to the hosts list... Host 10.0.0.138 added to TARGET1 Host 10.0.0.144 added to TARGET2 ARP poisoning victims: GROUP 1 : 10.0.0.138 20:2B:C1:96:D1:D8 GROUP 2 : 10.0.0.144 80:1F:02:44:81:E5 Unified sniffing already started... HTTP : 172.217.18.77:443 -> USER: [email protected] PASS:TotalneSpravneHeslo123
  75.  
  76. [Návrat nahoru]
  77. Certifikáty
  78. „Digitální podpis umožňuje ověřit, že zprávu podepsal vlastník odpovídajícího soukromého klíče. To samo o sobě ovšem nijak neidentifikuje skutečnou osobu, která daný klíč vlastní. A právě digitální certifikát je tím instrumentem, který umožňuje spolehlivě identifikovat skutečného odesilatele zprávy. Abychom mohli podpisu opravdu důvěřovat, musí certifikát vydávat nějaký třetí, nezávislý subjekt. Tímto subjektem je takzvaná certifikační autorita (v zákoně 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu se nazývá poskytovatel certifikačních služeb). Vydáním certifikátu certifikační autorita stvrzuje, že subjekt, kterému byl certifikát vydán, skutečně vlastní daný pár klíčů. Přirozeně certifikační autorita musí být dostatečně důvěryhodná organizace, protože jí důvěřují obě komunikující strany. Certifikát by se s trochou fantazie dal přirovnat k občanskému průkazu. Občanský průkaz vlastně spojuje identifikační údaje s jedinečným identifikátorem konkrétní osoby, kterým je v tomto případě její podoba (reprezentovaná fotografií). V případě certifikátu je tímto identifikátorem veřejný klíč.“ (Doležal, 2003)
  79. Hlavní části digitálního certifikátu:
  80.  
  81. sériové číslo
  82. identifikační údaje majitele a vydavetele certifikátu
  83. digitální podpis veřejného klíče
  84. algoritmus
  85. datumy počátku a konce platnosti certifikátu
  86. algoritmus otisku certifikátu
  87. [Návrat nahoru]
  88. Závěr
  89. Závěrem lze říci, že ačkoliv je crackování SSL/TSL složitá záležitost, tak pomocí útoku MITM lze celkem snadno odchytávat informace zabezpečené pomocí SSL. Využití programu ettercap a Kali linuxu samotné odchytávání dat usnadňuje na takovou úroveň, že ho zvládne i průměrný uživatel. Je důležité zmínit, že uživatel by za žádných okolností neměl povolovat neplatný certifikát, pokud neví, proč je neplatný. Uživatel tím otevírá dveře potenciálnímu útočníkovi.
  90.  
  91. [Návrat nahoru]
  92. Zdroje
  93. [1] HARRIS, Shon, HARPER, Allen, EAGLE, Chris, NESS, Jonathan a LESTER, Michael, (2008). Hacking – manuál hackera. Přeložil Tomáš Znamenáček. Praha: Grada. ISBN 9788024713465.
  94.  
  95. [2] Doležal, Dušan. (2003). Co to je digitální certifikát [online]. Interval.cz [cit. 11. 04. 2017]. ISSN 1212-8651. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/co-to-je-digitalni-certifikat/
  96.  
  97. [Návrat nahoru]
  98. Copyright © 2016 - All Rights Reserved - Hamerník Dan
Advertisement
Add Comment
Please, Sign In to add comment
Public Pastes
We use cookies for various purposes including analytics. By continuing to use Pastebin, you agree to our use of cookies as described in the Cookies Policy.  OK, I Understand
Not a member of Pastebin yet?
Sign Up, it unlocks many cool features!