Národ a stát

Stát je organizované společenství lidí, kteří žijí trvale na určitém ohraničeném území. Na světe máme asi 200 států. Liší se, ale mají tyto společné znaky:
Ohraničené území
Obyvatelstvo (občané + cizinci)
Právo (legislativa státu)
Samostatnost (každý stát rozhoduje o sobě sám, nepodléhá vlivu ostatních států)
Každý stát má armádu a policii.

Státy mezi sebou uzavírají nadnárodní organizace (EU, OSN, NATO, UNESCO, ..), vstup je do nich dobrovolný, ale pak podléhají společným zákonům a podmínkám.

Vnitřní členění státu: region, kraj, okres, obec, provincie, kantony, župy, oblast, ..

Všichni lidé na světě jsou občany nějakého státu. Nemohou existovat bez občanství a žádný stát nemá právo zrušit občanství u svého občana.

Získání většího počtu občanství:
1. Narozením
2. Dlouhodobím pobytem a pracovním zařazením.
3. Sňatkem
4. Němečtí předci

Historický vývoj českého státu

1. Společnost existovala ve formě rodu – řídili se nepsanýmy pravdily, tzv zvykovým právem. V čele rodu stáli stařešinové na základě přirozené autority. Později se přirozená autorita mění na formální – souvisí se vznikem zemědělství a nárustem počtu obyvatelstva.
2. Sámův kmenový svaz – První předstupeň státu. Rok 623 – 658 jako obrana proti nájezdům avarů.
3. Velkomoravská říše – 9.století. První stát na našem území.
4. Počátek 10. století – vznik českého státu.

Ve světě vznikly první státy ve čtvrtem až třetím století před naším letopočtem – Egypt, Mezopotámie, Čína, Indie.

Formy států:
Podle způsobu řízení:
Stát centralizovaný – Stát je řízen z jednoho centra (hlavního města), které si nechává většinu pravomocí.
Stát decentralizovaný – Například ČR. Centrum přenechává řadu pravomocí krajům, nebo obcím a ty pak zodpovídají za vývoj dané oblasti.
Podle množství států:
Stát unitární – Stát, který je tvořen pouze jedním státem.
Státy složené – Je tvořen z více států. Existují jako:
Federace – Spolková republika německo, USA


Ideologie

Ideologie je souhrn různých postojů a názorů. Mohou být náboženské, sociální, politické, kultuní, … Ovlivňují jednání a chování člověka, protože je považuje za správné. Je to tedy světový názor člověka. Každá ideologie je zdůvodňována filozoficky, vědecky a obohacována o subjektivní postoje jedinců. Na světě existuje řada různých ideologií.

Konzervatismus
Je typický pro angličany
Je zpátečnický

Liberalismus
Je typický pro současné demokratické státy.
Název je odvozen od slova libertás = svoboda
Chce lidem umožnit co největší volnost a svobodu.
Dva druhy liberalizmu:
Politický:
Právo na svobodu projevu, shromažďování, petiční právo, listovní tajemství, ochrana osobních údajů, zákaz cenzury, ochrana soukromí.
Hospodářský:
Právo podnikat pro každého občana čr a usilovat o co nejmenší zásahy stáu do podnikání

Fašismus
Ideologie byla založena Benitem Musolinym v Itálii v roce 1919 po první světové válce.

Sionistické hnutí
Je to úsilí o vytvoření židovského státu, který byl nakonec uzákoněn v roce 1948 na biblickém území – palestina, což je dnešní izrael, ale protože tam žijí arabové, kteří se nechtějí vystěhovat je palestina ohniskem válečného napětí v současnosti. Zvláště pak pásmo gazy.

Socialismus
Ideologie vytvořená Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem v 19. století a pokračoval v ní ve 20. století V. I. Lenin. - Marxisticko-leninská filozofie.
Měl být prvním stupněm komunismu
Je to levicová ideologie, která hlásá rovnost mezi lidmi. Odmítá soukromé vlastnictví. Tvrdí že pracující lid (dělnická třída) patří mezi nejdůležitější vrstvu ve společnosti, je její hybnou silou – provádí změny prostřednictvím třídního boje a revoluce.
Chce aby za všechno zodpovídal stát.
Cílem bylo dosáhnout takzvané beztřídní společnosti, kde by neexistovali hranice ani peníze – pak by nastalo období komunismu.






Federace

Je to typ složeného státu, který je tvořen několika státy.

Pravidla:
Mají společné nejvyšší orgány (prezident, parlament), společnou zahraniční politiku (nemůže uzavírat mezinároní smlouvy), společnou měnu a společně zajištěnou bezpečnost. Ale jinak uvnitř jednotlivích států existuje samostatná vláda která rozhoduje o vnitřním hospodaření státu samostatně.