Přeplácení nových zaměstnanců bude těžší. České firmy se připravují na zveřejňování výše mezd
Kristýna MatějkováKristýna Matějkováredaktorka
11. 4. 2024 00:00 ▪ 5 min. čtení     PŘEHRÁT ČLÁNEK
ODEBÍRAT AUTORKU
překvapení zaměstnanec
Výše mezd je v Česku stále citlivým tématem. Někteří odborníci proto očekávají, že jejich odhalení bude pro velkou část lidí šok. Autor ▪ Shutterstock
Velká část firem si nemohla v posledních měsících dovolit přidat svým zaměstnancům plošně. Chtěly ale nalákat nové lidi, a tak jim nabídly vyšší plat, než mají jejich stávající zaměstnanci. Personální agentura ManpowerGroup odhaduje, že mají nově nabraní lidé ve firmách průměrně o 15 procent vyšší mzdy. Podobné praktiky už ale brzy nebude tak jednoduché provádět. Větší podniky se začínají připravovat na svět, v němž budou mít povinnost zveřejnit, jak své lidi platí. Jaké kroky mohou podniknout už teď?

Podle Jiřího Halbrštáta, manažera náboru a marketingu této agentury, je rozdíl v odměňování stávajících a nových zaměstnanců následkem „náborové euforie“, kterou pozoroval na jaře minulého roku poté, co se firmy přestaly cítit tolik finančně ohrožené. Jelikož ale nebyl na trhu dostatek lidí, firmy kandidáty přeplácely.

Stále byly ale firmy podle Halbrštáta celkově opatrnější, než je zvykem, a nemohly si z větší části dovolit přidat všem. Rozdíly v odměňování se tak zvětšily i mezi jednotlivými už zaměstnanými lidmi.

„Řešily to spíše selektivně v nejnutnějších případech. To znamená buď u klíčových lidí, kteří dali výpověď a firma se je snažila udržet, nebo u pozic, kde obsazení bylo opravdu urgentní, a muselo se tedy vyhovět vysokým požadavkům uchazeče,“ doplňuje Halbrštát.


Povýšili jsme je a hned práskli dveřmi: zaměstnanci často novou funkci vzdávají. Co dělají firmy špatně?
28. 2. 2024 ▪ 4 min. čtení
Ve strachu z finanční situace ovšem nežily jen firmy, ale i sami zaměstnanci. A tak se podle Halbrštáta daleko více lidí odhodlalo přijít za svým nadřízeným a říct si o přidání. „Tlak zaměstnanců byl výrazně silnější a mzdy rostly mnohem rychleji než v předchozích letech,“ říká odborník s tím, že v průměru přidávání stejně vývoj inflace nepokrylo a reálná mzda klesala.

Ke srovnání odměn zaměstnanců na stejných pozicích by firmy mohla dotlačit evropská směrnice o transparentním odměňování, na jejíž podobě pro české prostředí právě pracuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Zástupci členských států Evropské unie její obecnou podobu schválili na jaře minulého roku.

Velké a střední firmy s více než 100 zaměstnanci tak budou mít povinnost na dotaz sdělit svým lidem výši mezd jejich kolegů na stejné nebo srovnatelné pozici, a to včetně benefitů, jako jsou telefon nebo pojištění. V souladu s ochranou osobních údajů ale půjde jen o anonymní data vztahující se k dané pozici, ne konkrétnímu člověku.

Směrnice by zároveň měla pomoci s dorovnáním rozdílu mezi odměnami žen a mužů, který je podle poslední analýzy webu Platy.cz v průměru 28 procent. Ukládá totiž firmám dorovnat mzdy, pokud je mezi odměňováním obou pohlaví na podobné pozici větší rozdíl než pět procent. Společnosti s více než 250 zaměstnanci zároveň budou muset každoročně předkládat příslušnému českému orgánu zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů ve své organizaci.

Socioložka Lenka Simerská, která se na ministerstvu specializuje právě na rovnost odměňování obou pohlaví, odhaduje, že by směrnice mohla v českém právu začít platit začátkem roku 2026.

Firmy pod tlakem
Oslovení odborníci se shodují, že nová pravidla vytvoří na firmy nový tlak. „Zaměstnavatelé budou muset být schopní odůvodnit, proč Karel bere víc než Pepa,“ říká například Jana Sedláková, šéfka advokátní kanceláře Sedlakova Legal.

Výjimku z povinnosti by podle ní přitom měly mít ty pozice ve firmě, které jsou obsazené vždy jen jedním člověkem. „Pokud například bude jeden vrátný, nebude firma muset zveřejnit, kolik u ní berou vrátní,“ doplňuje.

Sedláková je přesvědčena, že by se firmy měly začít na změnu připravovat už teď. Moment, kdy zaměstnanci větších společností budou mít možnost zjistit výši platů, podle ní firmami otřese. „Tam, kde jsou stovky zaměstnanců, může třetina z nich žít v bublině, která teď praskne. Pro spoustu lidí to může byt šok. Není to příjemné téma.“

A výbušnost tématu si uvědomují i samy firmy. „Nebude to určitě snadné, protože téma mezd je vždycky citlivé,“ říká například Nela Maťašeje, mluvčí Direct pojišťovny. Společnost v tuto chvíli dělá pouze první kroky, kterými se na zveřejňování platů připraví, zejména mapuje trh.

Se Sedlákovou souhlasí například i Filip Kirschner, který má s otevřeným odměňováním letitou zkušenost. V jeho vývojářské firmě Applifting se výše mezd na jednotlivých pozicích netají. Zaměstnanci zároveň vědí, jaké schopnosti se musí doučit a jaké zodpovědnosti by dostali navíc, pokud by chtěli brát více.

Podle Kirschnera mají nyní firmy jedinečnou šanci zmapovat, jak velké nerovnosti u nich panují. A zároveň mají dost času je co nejvíce narovnat. „Bude fajn se na to připravit a nachystat příjemné překvapení. Největší šok totiž nastane v momentě, kdy se to všem otevře a ještě to nebude srovnané.“

K trendu sdělování výše mezd už se podle socioložky Simerské přidalo několik firem a snaží se na portálech s nabídkami práce uvádět alespoň rozmezí ohodnocení na danou pozici. „Začalo se o tom mluvit a i s tím, jak Slovensko tento požadavek už zavedlo, se toho firmy začínají chytat.“ Za běžné to podle údajů agentury Předvýběr.cz v současné době považuje téměř polovina firem.

Na Slovensku je povinné udat v inzerátu alespoň základní údaje o mzdě už od roku 2018. Firmy mají možnost uvést nejnižší možnou mzdu, kterou jsou ochotné kandidátovi na dané pozici dát. Pod tuto částku pak ale nesmí jít.

Například operátor Vodafone své zaměstnance na zveřejňování platů začal připravovat už v minulém roce. „Již nyní jim v obecné rovině vysvětlujeme, jak definujeme velikosti pozic ve Vodafonu, jak tvoříme mzdovou politiku a jaká jsou pravidla pro řízení odměňování celkově,“ říká Tomáš Doležel, firemní manažer pro odměňování a benefity.