Finanční „revoluce“ pod dohledem zlatého kance. Máme dokumenty a svědectví o kontroverzním projektu Xixoio
Jan Úšela
Michal Tomeš

Na billboardech u hlavních silnic i na titulních stranách velkých deníků slibuje společnost Xixoio podíl na budoucím úspěchu. Lidé ho mají dosáhnout koupí takzvaných investičních tokenů, které jsou k dostání za minimálně deset tisíc korun. Ty mají pomoci k vytvoření nového systému financování firem, určování jejich hodnoty je ale neprůhledné. Nabízejí je nelicencovaní prodejci slibující rychlé zbohatnutí. Deník N shromáždil interní dokumenty, mluvil s bývalými zaměstnanci společnosti a současnými obchodními zástupci. Způsob fungování a systém provizí vyvolávají otázky, jestli nejde o nelegální Ponziho nebo pyramidové schéma.

Skulptura hranolu z platiny, zlatá socha mytologického severského kance, na stěnách obrazy s ezoterickými motivy, k pití značková francouzská minerálka Perrier litá do honosných číší z leptaného skla. Zakladatel, šéf a spolumajitel společnosti Xixoio se umí dobře prezentovat, o čemž svědčí i všudypřítomná reklamní kampaň jeho firmy, která lemuje silnice, objevuje se hromadné dopravě, na titulních stranách celostátních deníků, na portálu YouTube i v televizi.

Tam běží spot se záběry na noční Zemi z vesmíru a mluví se v něm o víře v nový finanční ekosystém. Díky němu mají lidé „získat podíl na úspěchu firem“ a přitom se vymanit z covidové krize, v níž nevědí „komu a v co věřit“. V tisku se reklama zaměřuje na osobnost většinového majitele Xixoio Richarda Watzkeho. Kampaň se tak soustředí spíše na vytváření povědomí o značce než vysvětlení principu fungování investiční platformy.

Ambicí Watzkeho společnosti je vytvoření systému sloužícího k financování firem. Místo bankovních úvěrů, vydávání dluhopisů, vstupu investorů nebo uvádění akcií na burzu by podniky vydávaly investiční tokeny – jakousi virtuální obdobu cenných papírů, ale bez právní ochrany. Firma se zájmem o financování představí svůj záměr, jako například investici do nového zařízení, Xixoio ho posoudí a následně vydá tokeny. Z jejich prodeje se investice zafinancuje, peníze se mají uvolňovat postupně při splnění blíže nespecifikovaných cílů.

Klasický vstup na burzu je pro společnosti způsobem, jak si zajistit nové finance bez nutnosti zadlužení, ale výměnou za část majetkového podílu na firmě. S úpisem akcií na trh jsou spojené další poplatky a podmínky – u firmy vstupující na burzu jsou vysoké nároky na transparentnost. Držitelé akcií jsou minoritními podílniky společnosti s právní ochranou a například možností účasti na valné hromadě.

Společnost poptávající peníze si může nastavit, jestli kupcům tokenů poplyne například stálý nebo variabilní úrok, podíl na budoucím zisku nebo právo na nákup budoucího zboží. Jak konkrétně Xixoio bude investice posuzovat nebo jak se mají případné podíly na zisku určovat, není z firemního dokumentu popisujícího celý proces zřejmé. Držitel cenných papírů nebude mít ve firmě, která tokeny vydá, žádný podíl. Ten bude držet přímo Xixoio. Práva držitelů tokenů na vyplácení úroků nebo podílu na zisku má vymáhat právě tato platforma. První společností, která má takto nasbírat nový kapitál, má být burza pro obchod s uměním Artstaq, dceřiný podnik samotného Xixoio.

Celý proces má být podle představ tvůrců Xixoio rychlejší a levnější díky tomu, že vše poběží v online prostředí na technologii blockchainu, známé ze světa kryptoměn. To je digitální účetní kniha, do níž se zapisují různé údaje a transakce. V případě správného nastavení by nemělo být možné takovou databázi zfalšovat, protože věrohodnost údajů v ní zpravidla ověřují stovky až tisíce na sobě nezávislých speciálních uživatelů. Celý systém by tak měl být transparentní a bránit možným podvodům. Jak konkrétně má technologie blockchainu pomoci při zrychlení celého procesu financování, ale není z dokumentů Xixoio ani vyjádření jeho představitelů zřejmé.

Získávání kapitálu pomocí „tokenizace“ má být podle Xixoio výhodnější než standardní metody financování. Xixoio si ale samo z firemních tokenů plánuje brát třicetiprocentní provizi. Ta by měla jít primárně Xixoio a jeho akcionářům, 40 procent z celkového zisku společnosti by pak na základě rozhodnutí valné hromady měli získat držitelé jejích tokenů. Ty totiž pro financování vlastního rozvoje využívá i samo Xixoio. Tyto tokeny se jmenují Xix a ani jejich držitelé přes ně nemají žádnou majetkovou účast na platformě Xixoio.

Kromě potenciálních podílů na zisku by držitelé tokenů měli mít od jara také možnost obchodovat s nimi na interní burze. Už nyní přitom firma Richarda Watzkeho argumentuje tím, že cena tokenů roste – potvrzuje to grafem na webu společnosti. Hodnota tokenů se pak podle vyjádření firmy odvíjí od pěti proměnných jako například kurzu koruny proti euru, výše vloženého kapitálu a vydaných nákladů na vývoj, nákupní a prodejní ceny tokenů nebo plnění cílů společnosti.

Tyto parametry si ale určilo samo Xixoio. Údajná cena tokenů roste i přesto, že některé z parametrů není možné vůbec měřit – například prodejní cena je v současnosti neznámá, protože s tokeny není možné obchodovat. Nakolik je současná hodnota tokenů odpovídající, tak není možné objektivně posoudit. Pokud se burza s tokeny na jaře skutečně otevře, určí jejich cenu zájem investorů.

Právě údajná hodnota je přitom pro dosavadní investory hlavním lákadlem tokenu Xix. Na rozdíl od veřejně obchodovaných kryptoměn, jejichž hodnota v čase výrazně kolísá, neustále roste. Při uvedení v prosinci 2020 stál jeden Xix necelé čtyři koruny, nyní ho firma prodává za více než devět korun. Sám Watzke říká, že token už zažil propady, ty ale byly pouze kosmetické a dosahovaly jednotek haléřů.

Úplně jiný názor na cenu má Jan Lánský, který stojí za technickým řešením Xixoio, blockchainem Genesis. „Dokud nebudou Xix tokeny volně obchodovatelné, jakákoliv udávaná cena nemá podle mého názoru vypovídací hodnotu,“ říká pro Deník N Lánský. Podle produktových podmínek navíc před spuštěním burzy nejsou tokeny převoditelné bez předchozího souhlasu Xixoio.

Na výstavbu svého „ekosystému“ už Xixoio podle údajů uvedených Watzkem při rozhovoru s Deníkem N získalo asi půl miliardy korun. Půlku této částky měli do firmy vložit její akcionáři, 249 milionů korun pak získalo od 2700 lidí, kteří investovali do zmíněných tokenů Xix. Dosud získané peníze jsou přitom podle Watzkeho jen menším dílem sumy, kterou společnost na dokončení svého projektu bude potřebovat. Během sedmi let hodlá Xixoio za vlastní rozvoj utratit závratných 250 milionů eur, tedy bezmála 6,4 miliardy korun.
Kritika ze všech stran

Jenže po čtyřech letech od založení firmy to na dosažení miliardových met příliš nevypadá. Společnost zatím vytvořila tři nezdařené verze svého systému, za které podle týdeníku Hrot utratila 200 milionů korun. Počátkem loňského roku Xixoio opustil jeho spoluzakladatel Nikolaj Rožok, s nímž odešli hlavní vývojáři a postupně i další důležití manažeři.

Podle zdrojů Deníku N z řad bývalých zaměstnanců společnost řadě z nich dlužila nebo stále nezaplatila mzdy. Tito lidé upozorňují na to, že firma nyní prakticky nemá žádný hotový produkt a zaměřuje se na prodej svých tokenů. Hlavní byznys v podobě tokenizace klientských firem se ještě vůbec nerozběhl.

„Ze strany Xixoio nebyly vypláceny peníze a ještě dost dlouho po mém odchodu trvalo, než jsem peníze dostal,“ říká například někdejší manažer. Jeho kolega nedostal výplatu čtyři měsíce a také se jí domohl až zpětně. „Mně Xixoio stále dluží za odvedenou práci za pět měsíců,“ doplňuje další zaměstnanec, vývojář.

Společnost ovšem odmítá, že by svým zaměstnancům neplatila. „Před dvěma lety jsme se rozešli s lidmi, jejichž pracovní výkon a naše představy projektu se výrazně rozcházely. Řízení jsem pak převzal já a akcionáři museli do projektu vložit další kapitál. Všem, pokud víme, firma uhradila jak jejich mzdy, tak i odstupné. Vše z kapes akcionářů. Nevíme o nikom, komu bychom něco dlužili, a pokud ano, sídlíme stále na stejné adrese a stačí nás navštívit či jinak kontaktovat,“ hájí se Watzke.

Ačkoliv Xixoio tvrdí, že její řešení je unikátní, například autor její blockchainové technologie Jan Lánský připouští, že podobné projekty již ve světě vznikly. Jednou z takových firem je projekt Neufund. Ten emituje vlastní token Neumark reprezentující kapitál firmy. Neufund už financoval například chorvatský startup Greyp Bikes. „Ničí peníze nebyly ukradeny nebo ztraceny, což je důkaz toho, že systém na blockchainu funguje,“ řekla pro server Sifted šéfka projektu Zoe Adamoviczová.

Loni ale Neufund oznámil, že kvůli obavám z nedostatečné podpory ze strany německého regulátora BaFin končí s příjmem nových společností do investičního systému. „Finanční autority nejsou jenom pomalé, ale také se bojí nových technologií a snaží se vyhnout dialogu nebo jakémukoliv rozhodování,“ napsala firma v prohlášení.

Vedle toho se k aktivitám Watzkeho společnosti již nepřímo vyjádřilo i ministerstvo financí. Úřad vydal prohlášení, v němž varuje před rizikovým investováním do investičních tokenů. Podle zdrojů webu CzechCrunch ministerstvo varování vydalo právě v reakci na agresivní marketing Xixoio.

Vůči firmě se už vymezila i Česká národní banka. Té Xixoio poslalo už čtveřici takzvaných kvalifikovaných dotazů, v nichž se ptalo na to, jak své fungování správně nastavit. ČNB vždy odpověděla s tím, že oblast digitálních tokenů zatím není regulovaná, a ona tak nemá pravomoc na jeho byznys dohlížet.

Xixoio se ovšem na základě těchto odpovědí autoritou centrální banky zaštiťuje. Na to regulátor opět reagoval tak, že prezentace firmy může vzbuzovat „mylný dojem, že její obchodní model a podnikání byly ČNB schváleny, povoleny, nebo alespoň zčásti regulovány“.
Přečtěte si také
Pandora Papers: Offshory spojené s Rittigem či Bendou uzavřely smlouvu za pět milionů korun

Kritika přichází i z okruhu finančníků a expertů na kryptoměny. „S blockchainem Xixoio je to podobné, jako kdybyste používali nějakou excelovskou tabulku. Podle mě nemá žádnou hodnotu. Nemyslím si, že by šlo o projekt, do něhož bych komukoliv doporučil investovat,“ říká Josef Tětek, ekonom české kryptoměnové společnosti SatoshiLabs, který dříve s Xixoio spolupracoval.

Servítky si nebere ani advokát a insolvenční správce Jan Langmeier. Ten v komentáři pro web Peníze.cz upozornil na nevýhodné obchodní podmínky Watzkeho platformy, již označil za „švindl a podvod na investory“. O rozdělení profitu totiž rozhodne valná hromada firmy, a je tedy závislé na její vůli. Tokeny se navíc mohou stát nepřevoditelnými, tedy bezcennými. Xixoio navíc výslovně uvádí, že nezaručuje jejich výkup. Podobně se na adresu Xixoio vyjádřil i Petr Borkovec, šéf finančněporadenské společnosti Partners.

„Oni jen křičí: ‚Podvod, Ponziho schéma!‘ My říkáme: ‚Prosím vás, vždyť to nemůže být Ponzi, my přece nikoho nevyplácíme.‘ Proto jsme na pány Borkovce a Langmeiera sepsali předžalobní výzvu, aby s takovými výroky přestali,“ oponuje v rozhovoru pro Deník N Watzke.

Jenže podle informací zjištěných redakcí dosavadní činnost Xixoio skutečně vykazuje znaky na pomezí přípustného víceúrovňového marketingu a nelegálního Ponziho schématu a pyramidové hry. Tyto systémy se částečně překrývají a zaměňují, proto je třeba si ujasnit rozdíly mezi jednotlivými pojmy.

V systému víceúrovňového marketingu prodejci získávají peníze vedle prodeje výrobků a služeb na základě toho, že do prodejní sítě přivádějí nové obchodníky. Toto uspořádání je pyramidou, pokud není založené na prodeji produktů a služeb, které chod sítě dokážou zaplatit i bez nabírání nových členů. Ponziho schéma se pak od pyramidy liší tím, že investoři vloží do firmy finanční prostředky, ale shánění dalších členů schématu není na nich, ale na obchodnících samotné firmy. Platby pro prvotní investory se vyplácejí z vkladů nově příchozích. Pyramida i Ponziho schéma se hroutí ve chvíli, kdy další členové nepřicházejí a peníze dojdou.
Vysoké zisky v řádu měsíců

Tokeny od Xixoio si lze koupit za minimální částku deset tisíc korun. Na základě současných obchodních podmínek ale vloženou investici není možné získat zpět. Podle Watzkeho to půjde až příští rok na jaře po spuštění zmíněné vlastní burzy. Další možností je vyplacení podílu na zisku, kterého by Xixoio podle svého šéfa mohlo dosáhnout v horizontu dvou až čtyř let.

V minulosti to ale bylo jinak a někteří investoři už na vložení peněz do tokenů Xixoio vydělali, o čemž svědčí například případ Jaroslava Duška. Známý herec s šéfem firmy Watzkem sdílí zálibu v ezoterice a společně natočili tříhodinové video o „Toku tokenizace“. Dušek byl jistý čas akcionářem Xixoio a koupil si také její tokeny.

Část z nich pak se ziskem prodal, což Deníku N potvrdil. Xixoio ale nechce dále komentovat. „Už to dávno nesleduju, nevím, co bych k tomu řekl,“ odpověděl Dušek Deníku N.

„Watzke Duška zneužil jako užitečného idiota. Jemu a dalším vytipovaným lidem dal zhodnocení v desítkách procent, které získali v řádu měsíců. V případě Duška šlo o využití jeho známého jména. Podle mě herec sám vůbec nevěděl, co se uvnitř firmy odehrává. Protože ale dostal dobře zaplaceno, podporoval investování do Xixoio třeba rozhovorem s Watzkem, který vyšel na internetu,“ říká bývalý vrcholný zaměstnanec Watzkeho firmy, jenž si nepřál být jmenován.
Přečtěte si také
Ve firmě má kult, technologii ale nerozumí, říkají bývalí zaměstnanci. Přinášíme profil šéfa kontroverzní firmy Xixoio

Podle dalšího někdejšího pracovníka Xixoio kromě Duška na zhodnocení dosáhli i jiní prvotní investoři. „Ve chvíli, kdy docházely peníze, někdy v srpnu nebo v září (roku 2019, pozn. red.), což jsme v tu chvíli jako zaměstnanci ještě nevěděli, už se začala rozvíjet nějaká retailová síť. Přišli obchodníci, kteří prostě prodávali zlato, nějaké kameny a takové nesmysly. Byli to typičtí šmelináři s hrnci,“ líčí bývalý klíčový zaměstnanec. „Ti tahali úplně obyčejné lidi, důchodce, u kterých byly investice v řádu milion, dva, tři. Pan Watzke takovým investorům dával úplně neuvěřitelné provize, třeba šedesátiprocentní úroky za dva měsíce. Kdo tedy investoval milion korun, dostal rychle zpět 1,6 milionu,“ popisuje další z bývalých klíčových zaměstnanců Xixoio.

„Investoři byli ze začátku samozřejmě skeptičtí. Když ale dostali vysoký výnos, řadu z nich to nalákalo k opakování investice. Poprvé tak do firmy vložili třeba milion a podruhé už mnohem víc. V listopadu 2019 už jel tenhle přístup na plné obrátky. Kde se ty peníze berou? Samozřejmě od investorů, kteří přišli potom. To pro mě byla úplně červená. Když jsem to zjistil, řekl jsem, že s tím nechci mít nic společného,“ líčí bývalý zaměstnanec, který následně Xixoio opustil.

Jeho slova o nezvykle rychlém a vysokém výnosu potvrzuje i vzorová smlouva o nákupu tokenů od Xixoio z června 2019, kterou má Deník N k dispozici. Nákupní cena jednoho tokenu v ní činí 1,792 korun. Xixoio se podle dokumentu zavazuje nakoupené tokeny zpětně vykoupit za cenu 2,3296 koruny za kus, a to do konce února 2020. Pokud by tedy člověk smlouvu sjednal v červnu 2019, za devět měsíců by svůj vklad zhodnotil o 30 procent. To dalece překoná průměrné výnosy z investic do akcií i rizikových firemních dluhopisů. Podle účetní závěrky přitom firma v roce 2019 prodělala více než jedenáct milionů. Pokud by prvotní investoři byli opravdu vypláceni z vkladů nově příchozích, skutečně by šlo o nelegální Ponziho schéma.

To Xixoio popírá. Firma přiznává, že v minulosti tokeny vykupovala zpět. Odmítá ale, že by vyplácení výnosů financovala z peněz pozdějších investorů. „Šlo o časově omezený test, který měl sledovat výkon indexu tokenu. Tento test byl hrazený výhradně z peněz akcionářů,“ napsala redakci mluvčí Xixoio Lenka Keehnen. Dodala, že test probíhal rok předtím, než firma začala tokeny prodávat běžným lidem přes síť obchodníků. Testu se tak podle všeho měli zúčastnit velcí investoři, na něž se Xixoio podle Watzkeho ze začátku spoléhalo.
Pochyby o hodnotě

Lákání do investičního schématu se neobjevuje pouze v médiích a inzerátech, ale také na sociálních sítích. Řada členů Xixoio se mezi svými známými, ale i skrze různé skupiny snaží získat další a další členy.

„Když hledáme zajímavou možnost zhodnocení financí a zajištění pasivního příjmu, jde čistě o racionální rozhodnutí,“ stojí v příspěvku na jednom z největších českých inzertních portálů. Reklamu na portál vložil Bronislav Slovák, o kterém se jinak v inzerátu nedozvíme žádné další detaily. Místo kontaktu je připojený odkaz pro registraci, který slibuje odměnu ve výši 100 tokenů Xix při provedení první objednávky. Co to tokeny Xix jsou a proč by je měli lidé kupovat, už v inzerátu vysvětlené není.

Ani další inzeráty složitý systém Xixoio nevysvětlují a zaměřují se na slib vysokých výnosů. „Založte si účet, který vás nezavazuje k žádnému nákupu. Budoucnost, která již běží naplno, moje investice dosáhla zhodnocení již dnes 41,74 %. Myslíte, že v bance uložené úspory vám také přinesou nějaké zhodnocení, když inflace stále roste?“ uvádí například jeden z účtů na Facebooku, který láká na investici do Xixoio. Nijak přitom nepopisuje výše popsaná rizika investice, a tedy ani značnou nejistotu, že se vložené peníze investorům vrátí.

Xixoio má systém odměn pro obchodníky, kteří do firmy přivedou další investory. Především pro pokročilejší prodejce se toto může stát významným zdrojem příjmů, z prodaných tokenů totiž mohou získat provizi přes deset procent.

Redaktor Deníku N se do schématu anonymně přihlásil a bez uvedení příslušnosti k redakci oslovil několik obchodních zástupců, kteří po internetu lákají další investory, aby se dozvěděl více o jejich způsobů práce. Jména prodejců z toho důvodu Deník N neuvádí.

„Když se jim to vše povede a klapne to, tak to bude pěkný. Já jsem tam investoval někdy v dubnu a teď mám padesát procent nárůst,“ vysvětluje první obchodní zástupce. Deník N ho kontaktoval právě přes inzerát. Na SMS, ve které redaktor vyjádřil zájem o nákup tokenů, reagoval do druhého dne. Navzdory tomu, že je prý sám na dovolené.

Ačkoliv se zájem redaktora nejdříve týkal nákupu tokenů, obchodní zástupce neměl problém mu rovnou nabídnout vstup do obchodní sítě. Všechno prochází přes platformu Xixoio, kam obchodní zástupci zvou zájemce přes unikátní odkazy. Díky tomu je pak možné provizi za prodej tokenů přiřadit konkrétnímu obchodníkovi.

Celý proces trvá méně než pět minut. Firma v první fázi nepožaduje ani ověření totožnosti, například naskenování občanského průkazu. K tomu musí uživatel přistoupit až ve chvíli, kdy chce nakoupit tokeny sám pro sebe.
Přečtěte si také
Stát nabízí u dluhopisů podobný úrok jako rizikové firmy. Nabídka lákající tisíce zájemců má ale háček

Jejich držení ale není nutné ani pro to, aby obchodní zástupce do schématu přijímal nové klienty. Prakticky to znamená, že do schématu může člověk od jiných lidí přinést až 300 tisíc korun bez toho, aby prošel jakoukoliv verifikací nebo certifikací. Ta je nutná až ve chvíli, kdy obchodník do Xixoio přináší vyšší stovky tisíc korun.

„Když děláte obchodního zástupce jen tak při práci, vyžít se z toho moc nedá,“ přiznává prodejce, který má z každého zprostředkovaného obchodu tříprocentní provizi. Při minimálním nákupu tokenů za deset tisíc to představuje tři sta korun. Zároveň ale přiznává, že přes něj už investovalo několik jeho přátel. Za kolik? „Dali do toho sto litrů,“ odpovídá a dodává, že již „mají dvacku v kapse“.

Obchodní zástupce hovoří o výdělku s naprostou samozřejmostí, držitelé tokenů s nimi ale nemohou obchodovat. A to ani ve směru ke Xixoio, které je zpět nevykupuje ani za nákupní cenu. Jak už bylo výše řečeno, předchozí výkup byl podle společnosti jen časově omezeným testem. Jejich jedinou nadějí, že někdy své peníze znovu uvidí, je tak zmíněný slib jarního spuštění burzy a víra, že se na tomto trhu cena tokenů udrží. Ani jedno ovšem není jisté. Až po doplňujících otázkách obchodní zástupce přiznává, že jeho přátelé „v kapse“ nic nemají. Zhodnocení své investice vyvozuje z grafu na webu společnosti.

Obchodní zástupce přitom sám přiznává, že s mechanismem určení ceny není přesně obeznámený. „Nevím, jak to mají naprogramované.“ Odkazuje se jen na rostoucí poptávku. „Podle toho, jestli do toho dá třeba deset tisíc, tak to vyroste třeba o patnáct halířů. Když někdo peníze vybere, asi to zase sleze,“ vysvětluje obchodník s tokeny. I další prodejce přiznává, že fungování Xixoio není schopný vlastními slovy popsat. „Pošlu vám ale videa, kde o tom mluví pan Watzke,“ slibuje.

To nicméně obchodníkům nebrání, aby se na prudký růst hodnoty tokenů dále odkazovali. Opírají se při tom také o predikce, které Xixoio vydává. V poslední, kterou firma publikovala v červnu, očekává růst do února ve výši 81 procent. Není však jasné, z jakých dat firma vychází, případně kdo je autorem predikce – zda vznikla v rámci firmy, nebo ji vytvořili nezávislí externí experti. „Při stoprocentním chodu Xixoio by měla být hodnota jednoho tokenu 1000 korun až 400 eur,“ odhaduje jeden z prodejců navzdory tomu, že data pro odhad střednědobého růstu neexistují.

Chybějící regulace

Prodej přes obchodníky bez relevantních informací není protiprávní, leží totiž mimo regulaci České národní banky. Ta dohlíží na práci takzvaných investičních zprostředkovatelů, kteří musí být u ČNB registrováni ve chvíli, kdy chtějí prodávat cenné papíry nebo dluhopisy. Na prodej tokenů a kryptoměn se ovšem žádná regulace nevztahuje, prodávat je tak může kdokoliv. Žádný z obchodních zástupců, se kterými Deník N komunikoval, u ČNB registrovaný není.

„Pokud prodejce pouze oznamuje, že existuje možnost investice, je jeho odpovědnost velmi malá,“ vysvětluje právník a specialista na finanční právo Lumír Schejbal. Opačná situace podle Schejbala je, pokud prodejce vystupuje z pozice odborníka, který poskytuje radu. „Nemyslím si ale, že by obecně prodejci vystupovali z pozice poradců. Také proto, že smlouvy a další dokumenty vždy obsahují upozornění na rizika a informace, které by měl dostat,“ poukazuje Schejbal na současnou podobu trhu.

Odpovědnost prodejců podle něj neroste, ani pokud v neformální komunikaci odhadují očekávaný výnos investice. „Prodejní proces je zpravidla velmi komplikované rekonstruovat,“ uzavírá Schejbal.
Čím více tokenů…

Informace podávané obchodními zástupci a firmou jsou pro investory často motivací pro vložení dalších peněz. „Lidé jsou opatrní, začínají s malými částkami, ale vidí, že se jim to zhodnocuje. Ptají se proto, jestli je možné tokeny dále přikoupit,“ odkazuje se na růst další prodejce tokenů.

„Čím více budete mít tokenů, tím větší podíl na ekosystému budete mít,“ vysvětluje jeden z obchodníků bez toho, aby odkazoval na možná rizika spojená s investicí. Vůbec nezmiňuje, že tokeny žádný majetkový podíl v Xixoio nepředstavují. Sám přitom dodává, že do systému „vrazil většinu peněz“, za další stovky tisíc pak tokeny Xix nakoupili lidé, které k investici přesvědčil.

„Někdo kupuje za deset tisíc, jiní do toho dávají 150 tisíc,“ dodává. Nezaráží ho ani současná politika Xixoio, podle níž není možné peníze ze systému vybírat. „Je to, jako kdybyste stavěli panelák a chtěli jste po lidech, aby vám platili nájem, když ještě není hotový,“ vysvětluje pan Marek. Analogii o stavbě domu používá také sám Richard Watzke.
Dům za všechny peníze

„Představte si, že váš strýček stavbu financuje nákupem tokenů, s čímž přestane. To znamená, že už nemáte kapitál na další výstavbu. Přesto v ní budete pokračovat, protože neřeknete dělníkům, že jim nezaplatíte faktury. Poroste tím hodnota projektu? Poroste. Jinými slovy: i když zrovna nedostáváte peníze za token, i tak musí jeho hodnota růst,“ vykládá někdejší obchodník s realitami a uměním zjevný ekonomický nesmysl.

Hodnota totiž neexistuje sama o sobě, určuje ji nabídka a poptávka. Zatímco o rozestavěný dům z příkladu patrně zájem bude tak jako tak, u Watzkeho „ekosystému“ už je otázka skutečné poptávky složitější.

Už zveřejněnou kritiku svého projektu Watzke odmítá. Podle něj si firma zpracovala mezi svými investory průzkum, z něhož údajně vyplynulo, že 99 procent z nich nechce tokeny prodávat a 73 procent nakupuje digitální klíče do ekosystému Xixoio opakovaně.

Ověřit to nelze. Pro oslovené členy obchodní sítě přesto Xixoio zůstává atraktivní i přes své nevýhodné obchodní podmínky a nejasnou vyhlídku na vrácení vložených peněz. „V dubnu bude cena jedenáct nebo dvanáct korun, já kupoval za pět korun a každý měsíc to vyroste o korunu. Do roka budu mít nárůst sto procent. Je výhodné u toho být hned ze začátku,“ chválí si jeden z obchodníků. Všichni oslovení shodně věří v další růst ceny tokenu i v to, že si výnosy budou moci vybrat po očekávaném otevření tokenové burzy v příštím roce. Někteří si připouští, že by s investicí mohli naletět. „Když ale nacpali reklamu všude, neměla by to být fejková firma,“ míní jeden z obchodníků.

To je opět podobná argumentace, jakou pronáší šéf Xixoio Watzke. „Kdybychom dělali cokoliv nekalého, myslíte, že bychom rozjeli národní kampaň, abychom na sebe soustředili pozornost? Ne. Víte, co bychom dělali? Chodili po špičkách, aby na nás nikdo neviděl, a šmelili bychom pokoutně. Jenže my se nikde neschováváme, protože ukazujeme pravdu.“
Neúspěchu se nebojím

Watzke si vůbec nepřipouští, že by o tokenový systém financování firem nebyl zájem. „Toho se vůbec nebojím. Kamkoliv přijdu, tam se lidi baví jen o tom, jak svoje rezervy vkládají do krypta. Trh s kryptem neustále roste,“ říká šéf finanční platformy.

„Podívejte se na narušené obchodní řetězce. Moje žena si teď dávala auto do opravy a víte, co jí řekli v Mercedesu, kam jezdíme 20 let? Řekli jí: ‚Paní Watzke, hlavně to nenabourejte. Jen u nárazníků máme čekačky tři a půl měsíce.‘ To vám připadá jako normální svět?“ vypráví bez zjevné souvislosti se svojí platformou spolumajitel Xixoio.

Watzke je přesvědčený, že kvůli koronakrizi se může rozpadnout tradiční finanční systém a Xixoio pro něj může být alternativou. Nespecifikoval přitom, na základě čeho své obavy o dosavadní způsoby shánění peněz pro společnosti zakládá. „Já nechci strašit, ale chci mít jistotu pro své děti, že budeme mít alternativu v momentě, kdyby něco takového nastalo,“ uzavírá Watzke své úvahy v karlínské kanceláři. Jestli jistotu pro své potomky získají i investoři Xixoio prostřednictvím jeho firmy, je značně nejisté.

Stručně:

    Finanční platforma Xixoio vykazuje činnosti na pomezí přípustného víceúrovňového marketingu a nelegálního Ponziho schématu a pyramidové hry.
    Prvotním investorům vyplácela tučné výnosy i v době, kdy byla prokazatelně ve ztrátě. Buduje síť obchodních zástupců motivovaných k náboru dalších pomocí systému provizí.
    Xixoio kritiku odmítá. Jeho obchodování je podle šéfa společnosti Watzkeho legální. Na některé kritiky už firma podala předžalobní výzvy.