Prvni vypadek zacal nenapadne

První výpadek začal nenápadně. Do skříně s routery českého NIXu v žižkovské věži někdo nalil Colu. Prázdná lahev ještě ležela na podlaze, přibíhající technik si jí nejdříve nevšiml, až teprve po krátkém ohledání, když odhalil lepkavou hnědou tekutinu vytékající z podlážky skříně, si povšiml rozšlápnuté červné lahve s nápisem Markéta. Teprve pak si na konzoli ověřil, že na datový sál nevstoupil nikdo kromě něho samotného před deseti minutami a před čtyřmi jej opustil, než do něj znovu před dvěmi minutami při vyhlášení poplachu vstoupil.

Když telehouse CE Colo ochromil bagr, který přerušil datové i elektrické vedení, chvíli to také vypadalo na nešťastnou nehodu. Do chvíle, než byl nalezen opuštěný bagr a než se ukázalo, že chráničku elektřiny rozhodně nemohl přerušit náhodou, mimo jiné i proto, že to by musel náhodou nalít neznámou směs do nádrží elektrických agregárů, které se krátce po náběhu zadřely. Beztak neměly záložní radiové spoje šanci přístupy obsloužit.

Výpadek telehouse T-System náhoda nebyla už na první pohled. Nejdůležitější část datového sálu zničil pravděpodobně granát a co přežilo, ničil hasicí plyn reagující s neznámou látkou rozptýlenou v ovzduší. Podobně dopadl vinohradský telehouse GTS, kde se zhroutila po explozi nastražených trhavin i část budovy a byly první oběti na životech. Tím padl provoz i na uzlu NIX2 a spolu s tím se de-facto rozpadl provoz na “vnitřní” části českého internetu. S ohledem na to, že v napadených serverovnách sídlila také většina infrastruktury starající se o mezinárodní konektivitu, která byla náhle přetížena nejenom běžným převisem provozu, ale také masivní útokem typu DDoS, český internet utichl.

Jestliže se mobilním operátorům zdálo, že se jim podaří alespoň část hlasového provozu odklonit přes záložní trasy, měli být záhy vyvedeni z omylu. Do nastalého telekomunikačního chaosu stačily tři přerušené kabely, které doplnil požár na rozvodnách na Chodově a v Rudné. Až později se ukázalo, že ve všech případech šlo o pečlivě plánované sabotážní operace provedené s vojenskou výbavou a agresivní práškovou výbušninou rozptýlenou v rozvodnách. V tu chvíli byla většina telekomunikační infrastruktury v Česku nepoužitelná a i když v některých oblastech internet, mobily či telefony fungovaly, obecně zavládl chaos o to větší, že na komunikačních zařízeních byla závislá celá řada dalších zařízení. Nejenom, že nešlo platit platebními kartami a v řadě podniků nešlo platit vůbec, nemálo na tom, že moderní zabezpečovací systémy vyhlásily poplach, protože jim bylo přerušena komunikace s ústředím, zastavilo se i Metro a místy dokonce i vlaky, jejichž systémy nebyly úplně odlehlé. Také provoz státní komunikační infrastruktury odumřel.

Až do téhle chvíle se operace proti České republice účastnila stěží stovka mužů. Teprve teď, ve chvíli, kdy se velení protivzdušné obrany zoufale snaží znovuobnovit plný provoz systémů dohlížejících na české nebe, dopadnou na kryty v lese nad Starou Boleslaví rakety, o nichž vlastně v tu chvíli nikdo v zemi s jistotou neví, kde byly odpáleny. A už se to ani nikdo nedozví, padesát metrů zeminy nestačilo před smrští dopadajících raket uchránit infrastrukturu řízení letového provozu.

A až teď, o pár desítek minut později, zřejmě ve chvíli, kdy se zdvihnou mračna prachu a satelity potvrdí zásah, se letadla rutinního cvičení “Goluboj Plan” prověřujícího schopnost letadel první vlny výsadku natankovat za letu, začnou nad Kurskem otáčet směrem na Slovensko a Česko.

Teprve teď začala válka, jejíž první fáze potrvá přesně 34 hodin a jejímž výsledkem ...

... tady někde by mohl začínat příběh. Co by se stalo pak? Zatímco nultá fáze moderního začátku války je představitelná, jaká by byla další fáze?

Na to už raději neodpovím. Jen se mi nechtělo vyhazovat text...

Patrik Zandl