Ráj, pyčo

V povídce Mokrý měsíc a vůbec v univerzu Tóhó projektu minimálně jedno takové toponymum najdeme. Nejedná se o nic menšího než o název celého tohoto univerza – Bludný ráj nebo v originálním znění „幻想郷“. Při promýšlení překladu jsem o tomto jménu uvažoval nejprve izolovaně jako o dvou slovech – „幻想“ a „郷“.
U slova „gensó“ ve slovníku nalezneme v kolonce překladů „iluzi“. Nezůstal jsem však pouze u tohoto jednoho možného překladu a z řady synonym jsem nakonec vybral „blud“ a „přelud“ pro větší libozvučnost a expresivitu.
„Kjó“, jenž se dnes již samostatně nepoužívá, nalezneme kupříkladu se svým japonským čtením ve slově „furusato“ a znamená rodiště. Zde jsem se odmítl spokojit s tímto základním významem a vycházel jsem nakonec z dalšího slova obsahující tento znak – „理想郷“. Toto slovo se všeobecně překládá jako „utopie“ či „ráj na zemi“.
Ve výsledku jsem nezávisle na sobě dostal z první části jména „přelud“ a „blud“ a z druhé „ráj“. „Ráj“ už obsahuje pevný soubor sémantických konotací a pro potřeby tohoto překladu dále neohybatelný a nederivovatelný. Zaměřil jsem se proto blíže na vhodný překlad ke slovu „gensó“. „Přelud“ by sice splňoval sémantické požadavky, ale nepřipadal v úvahu ze stylistických důvodů (Přeludový ráj, Ráj přeludů). Vzhledem k tomu, že v těchto případech hraje velice důležitý faktor libozvučnost, jsem tedy „přelud“ vyškrtl a nakonec mi zůstal pouze „blud“. Toto slovo splňovalo jak požadavky sémantické, tak i ty stylistické. Po hlubším zamyšlení v sobě skrývá dokonce dva důležité významy. V první řadě se jedná o „ráj pro bludy“, přeneseně iluze, což bychom si ještě dále mohli vykládat jako „ráj potažmo domov fikce“. Slovo „blud“ má však navíc stejný kořen jako sloveso „bloudit“, takže „Bludný ráj“ může vypovídat i o tom, že do tohoto ráje někdo čas od času zabloudí.
Toponymum „Bludný ráj“ tedy vzniklo za pomoci lexikální analýzy. Nejprve na základě izolované identifikace významů a poté jejich vhodného složení tak, aby vzniklé jméno vyhovovalo i zásadám stylistiky.