<h1><b>4.1 Nadpisy</b></h1>
        </br>Jazyk XHTML používá šest velikostí nadpisů rozlišených čísly. Velikost 1 je největší (nadpis celé stránky), velikost 6 nejmenší <br>(nadpis malé části textu). Vymezují se značkami &lt;h1&gt. . . &lt;/h1&gt až &lt;h6&gt . . . &lt;/h6&gt. Obsah značky je textem nadpisu.<br>Ve WYSIWYG editorech se zpravidla nastavuje jako styl textu. WWW klient zajistí odpovídající zvýraznění (velké tučné písmo,<br> svislé mezery apod.).</p>

        Nadpisům je třeba věnovat značnou pozornost, protože
<ul style="list-style-type: disc">
    <li>usnadňují čtenáři orientaci na stránce</li>
    <li>vyhledávací roboti je zvýhodňují – obsahuje-li stránka uživatelem hle- dané slovo v nadpisu, dostane vyšší skóre než stránka,<br> která je obsahuje jen v běžném textu.</li>
</ul>
    Je tedy záhodno prostřednictvím nadpisů stránku rozdělit na tématické části, jejichž obsah je nadpisem vždy co nejpřesněji<br> charakterizován.

<p>Pro používání nadpisů platí následující zásady:</p>
<ul style="list-style-type: disc">
    <li>Stránka by měla mít právě jeden nadpis velikosti 1 (nadpis celé stránky).</li>
    <li>V hierarchii velikostí nepřeskakujte. Základní části stránky by měly být nadepsány velikostí 2, jejich části velikostí 3 atd.<br> Nenechte se ovlivňovat vzhledem, je třeba dodržovat hierarchii.</li>
    <li>Nepřehánějte. Je-li stránka rozdělena na příliš malé části, drobí se a ztrácí přehlednost. Hlubší než dvouúrovňové členění<br> (nadpisy velikosti 2 a 3) používejte jen ve výjimečných a odůvodněných případech.</li>
</ul>

 Je třeba rozlišovat mezi titulkem stránky (značka &lt;title&gt v záhlaví) a jejím nadpisem (značka &lt;h1&gt). Titulek bude zobrazen v<br> záhlaví okna, vkládá se jako nadpis do záložek, pokud si uživatel přidá stránku mezi oblíbené, a po- dobně. Měl by stránku<br> stručně charakterizovat bez ohledu na její kontext. Čili nestačí jen „Seznam učitelů“, protože v záložkách taková informace<br> mnoho neřekne. Je záhodno doplnit ji o přesnější určení – například „Seznam učitelů ZŠ Pod Břehem, Sedlčany“. Někteří klienti<br> mívají problémy se

zobrazováním českých znaků v titulku okna, doporučuji používat zde jen znaky anglické abecedy.<p>

</p>Naproti tomu nadpis stránky (&lt;h1&gt;) bývá výrazně zobrazen na jejím začátku. Často je stránka vybavena standardními<br>navigačními prvky daného serveru, ze kterého vyplývá její kontext – obsahují zpravidla logo či jméno instituce a odkazy na další<br> informace. Proto nadpis může být stručnější a měl by několika málo slovy charakterizovat obsah stránky. Zde je „Seznam<br> učitelů“ zcela na místě, protože název školy se jistě vyskytuje někde kolem.<p>

</p>Obecně jsou nadpisy částí výraznými orientačními body pro čtenářovo oko. Proto je třeba jim věnovat dostatečnou pozornost.<br> Měly by stručně (několikařádkový nadpis ztrácí smysl) a výstižně charakterizovat část textu, která za nimi následuje.


 <h1><b>4.2 Odsazení (zúžení) a zarovnání textu</b></h1>

Zúžený text se používá, pokud chcete část textu výrazně oddělit od jeho okolí (např. citát z jiné publikace či ze zákona, text příkladu, zdrojový text<br> programu nebo jeho výstup).<p>

        </p>Odsazený(zúžený) text je uzavřen do párové značky <b>&lt;blockquote&gt;. . . &lt;/blockquote&gt;</b>. WYSIWYG editory<br> většinou nabízejí možnosti „zvětšit odsazení“ (zúžit text) a „zmenšit odsazení“ (odvolat zúžení).<p>

</p>Pro zarovnání textu přichází na WWW stránkách teoreticky v úvahu čtyři možnosti:
       <ul style="list-style-type: disc">
        <li>doleva (<b>left</b>) - levý okraj je zarovnaný, pravý zubatý</li>
    <li>doprava (<b>right</b>) - pravý okraj je zarovnaný, levý zubatý</li>
    <li>centrovaně (<b>center</b>) - každý řádek je centrován</li>
    <li>do bloku (<b>justify</b>) - zarovnané jsou oba okraje</li>
       </ul>

        Implicitní je zarovnání doleva. Centrování se používá pro některé speciální případy – např. je možné centrovat nadpisy či krátké<br> texty, jako jsou básně nebo pozvánky. Zarovnání doprava je spíše výjimečné – např. pro podpis dopisu nebo pro odkazy na<br> pokračování textu.<p>

</p>Zarovnání do bloku se běžně používá v knihách, časopisech a novinách. Na WWW stránkách je lepší se mu vyhnout, protože je<br> klient nedovede udělat kvalitně (neumí rozdělovat slova, nemá dostatek manipulačního prostoru pro nastavení mezer).<br> Výsledkem je velmi nerovnoměrně mezerovaný text, který se obtížně čte.<p>

    </p>Ve WYSIWYG editorech probíhá nastavení zarovnání opět obvyklým způsobem (např. lze vybrat text a pak z menu zvolit jeho<br> zarovnání).<p>

</p>Nejsystémovějším způsobem pro nastavení zarovnání je použít <b>CSS</b>, konkrétně vlastnost <b>text-align</b>.<p>

        </p>Chcete-li zarovnávat přímo v kódu stránky, je situace poněkud komplikovanější, protože zarovnání lze použít v několika<br> případech. Vždy se zapisuje prostřednictvím atributu <b>align=”hodnota”</b>, kde přípustné hodnoty najdete v závorkách ve výše<br> uvedené tabulce.<p>

</p>Chcete-li velmi omezený dosah formátování (jeden odstavec), lze atribut přidělit značkám &lt;p&gt; či &lt;h1&gt; až &lt;h6&gt;. Pokud se<br> odlišné formátování má týkat rozsáhlejšího textu, lze jej uzavřít do párové značky &lt;div&gt; s odpovídající hodnotou atributu align.<br> Například následující XHTML kód vytvoří centrovaný nadpis následovaný dvěma doprava zarovnanými odstavci: