\documentclass[a4paper,12pt]{article}
\usepackage{xltxtra}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage{listings}
\usepackage{indentfirst}
\usepackage{color}
\usepackage[svgnames]{xcolor}
\usepackage{colortbl}
\usepackage{array}
\usepackage{graphicx}
\usepackage{amsmath}
\usepackage{fancyhdr}
\usepackage{fancyvrb}
\usepackage{fancybox,calc}
\usepackage{hyperref}
\usepackage{multirow}
\usepackage{tocloft}
\usepackage{textcase}
\usepackage{ifthen}
\usepackage{setspace}
\usepackage{ccaption}
\usepackage{sectsty}
\usepackage{wrapfig}
%\usepackage[srcstyle=leftnumhang,linenumbersep={\ }]{examplep}
% ************************ NASTAVENÍ AUTORA A NÁZVU DOKUMENTU ************************
\newcommand{\rok}{2011}
\newcommand{\jmeno}{Martin Zajíc}
\newcommand{\typprace}{Seminární práce}
\newcommand{\predmet}{VoIP}
\newcommand{\predmeten}{English}
% ************************ NASTAVENÍ TISKOVÉHO ZRCADLA ************************
\textheight=248mm
\textwidth=155mm
\voffset=-1.61cm
\oddsidemargin=0.96cm
\evensidemargin=0.96cm

% nastavení záhlaví
\headheight=0.5cm
\headsep=1cm

% nastavení zápatí
\footskip=1ex
\rhead{\thepage}
\cfoot{}
% "vypnout" poznámky na okrajích
\marginparpush=0mm
\marginparwidth=0mm
\marginparsep=0mm

\pagestyle{fancy}
% ****************** NASTAVENÍ HYPERPREF (BAREV ODKAZŮ, PDF DOKUMENTU) **************
\hypersetup{
    pdftoolbar=true,        % show Acrobat’s toolbar?
    pdfmenubar=true,        % show Acrobat’s menu?
    pdftitle={\typprace~-~\predmet },    % title
    pdfauthor={\jmeno},     % author
    pdfsubject={\predmet},   % subject of the document
    pdfcreator={\jmeno},   % creator of the document
    colorlinks=true,       % false: boxed links; true: colored links
    linkcolor=black,          % color of internal links
    citecolor=black,        % color of links to bibliography
    filecolor=black,      % color of file links
    urlcolor=black           % color of external links
}

% ****************** NASTAVENÍ PÍSMA, ODSTAVCE, ROVNIC, POZNÁMEK **************
\parindent=0em
\def\thefootnote{\arabic{footnote})}    % poznámka pod čarou se závorkou
\onehalfspacing % nastavím řádkování tímto způsobem nebo \renewcommand{\baselinestretch}{1.5} ??
\setlength{\parskip}{3pt}       % vertikální mezera mezi nadpisy
% *************************** NASTAVENÍ ČÍTAČŮ  ********************************
\setcounter{tocdepth}{3} % do obsahu se ukládají pouze první dvě úrovně kapitol

% *************************** UŽIVATELSKÉ STYLY *******************************
\newcommand{\nn}[1]{\clearpage\section*{\texorpdfstring{\uppercase{#1}}{#1}}\addcontentsline{toc}{section}{\uppercase{#1}}}% styl nn = nečíslovaný nadpis (je vysázený v obsahu)
\newcommand{\nm}[1]{\clearpage\section*{\uppercase{#1}}}    % definujeme styl nm = nečíslovaný nadpis (není vysázený v obsahu)
\newcommand{\nmm}[1]{\section*{#1}} % definujeme styl nmm = nečíslovaný nadpis (není vysázený v obsahu) malými písmeny bez clearpage
\newcommand{\nns}[1]{\section*{\uppercase{#1}}}     % definujeme styl ns = nečíslovaný nadpis na stejné stránce (není vysázený v obsahu)
\newcommand{\sectionV}[1]{\section{\uppercase{#1}}} %nadpis1 (section) velkým
%\renewcommand{\section}[1]{\section{\uppercase{#1}}}
\newcommand{\upc}[1]{\uppercase{#1}} %zjednodušení pro velká písmena
\newcommand{\odkazNaKapitolu}[1]{(viz.~kapitola~\ref{#1}/s\pageref{#1})}
\newcommand{\odkazNaObrazek}[1]{(viz.~obr.~\ref{#1}/s\pageref{#1})}

\newcommand{\nadpis}[1]{%nadpis pod kterym je vertikalni mezera
    \vspace{4 mm}
    \textbf{#1}\\
    \vspace{4 mm}
    }

\newcommand{\obr}[3]{% styl \obr pro obrázky
    \begin{figure}[h]
    \center\includegraphics[scale=#2]{#1}
    \caption{#3}
    \end{figure}
    }

\newcommand{\ofZadani}[2]{% styl \obr pro obrázky
    \begin{figure}[h]
    \center\includegraphics[width=500pt,height=700pt]{#1}
    %\caption{#2}
    \end{figure}
    }

\newcommand{\tab}[3]{% styl \tab pro tabulky
    \begin{table}[h]
    \caption{#1}
    \begin{center}
    \begin{tabular}{#2}
    #3
    \end{tabular}
    \end{center}
    \end{table}
    }

\newcommand{\tabpri}[3]{% styl \tabpri pro tabulky v příloze
    \begin{table}[h]
    \begin{center}
    #1
    \end{center}
    \begin{center}
    \begin{tabular}{#2}
    #3
    \end{tabular}
    \end{center}
    \end{table}
    }

\newcommand{\rov}[2][chybějici rovnice]{% styl \rov pro rovnice
    \begin{equation}
    #2
    \label{#1}
    \end{equation}
    }

\newcommand{\seznamobr}{% příkaz \seznamobr pro vysázení seznamu obrázků
    \addcontentsline{toc}{section}{\listfigurename}
    \clearpage
    \listoffigures
    \clearpage
    }

\newcommand{\seznamtab}{% příkaz \seznamtab pro vysázení seznamu obrázků
    \addcontentsline{toc}{section}{\listtablename}
    \clearpage
    \listoftables
    \clearpage
    }

\newcommand{\seznamlit}[1]{% příkaz \seznamlit pro vysázení seznamu literatury
    \addcontentsline{toc}{section}{\refname}
    \begin{thebibliography}{10}
    #1
    \end{thebibliography}}

\newcommand{\seznamzkr}{% příkaz \seznamzkr pro přípravu seznamu použitých zkratek a symbolů
    \nn{Seznam použitých symbolů a zkratek}
    }

\newcommand{\obsah}{% \obsah vysází obsah v daném místě
    \clearpage
    \thispagestyle{empty}
    \tableofcontents
    \clearpage
    \pagestyle{fancy}
    }

\renewcommand{\b}[1]{\textbf{#1}} % \b = tučně
\newcommand{\bi}[1]{\textbf{\textit{#1}}}   % \bi = tučná kurzíva
\renewcommand{\it}[1]{\textit{#1}}      % \it = kurzíva

% ******* NASTAVENÍ ZOBRAZENÍ PŘÍLOH -- SEZNAM, ČÍSLOVÁNÍ, VLASTNÍ STYL *******
\makeatletter % tímto příkazem dávám najevo, že budu editovat přímo příkazy ze šablony

% definice seznamu příloh - příkaz \listofappendices
\newcommand{\listofappendices}{%
    \newpage
    \setcounter{section}{0}
    \nn{Seznam příloh}
    \@restonecolfalse\if@twocolumn\@restonecoltrue\onecolumn\fi
    \@mkboth{LIST OF APPENDICES}{LIST OF APPENDICES}
    \@starttoc{loa}\if@restonecol\twocolumn\fi
    \pagestyle{empty}
    \thispagestyle{fancy}
    }

\def\ext@appendix{loa}
\def\tocname{loa}

% definice příkazu \priloha{nazev prilohy} pro vložení nové přílohy
\newcommand{\priloha}[1]{
    \clearpage
    \refstepcounter{section}
    \addtocontents{loa}{\protect\makebox[1.5cm][l]{P \@Roman\c@section.} #1\newline}
{\bf PŘÍLOHA P \@Roman\c@section. \uppercase{#1}}\par}

% v obsahu nastavím VELKÉ PÍSMENA pro styl část
\renewcommand{\part}[1]{
    \refstepcounter{part}
    \addcontentsline{toc}{section}{\thepart~~\uppercase{#1}}%
\clearpage
\normalfont
    \vspace*{9cm}
    \begin{center}\huge \bfseries\thepart. \uppercase{#1}\end{center}%
    \markboth{}{}\par
\nobreak
\clearpage
}
% *******************Barevný code *******************
\definecolor{codeback}{gray}{0.8} %barva pozadi

\newenvironment{codeframe}{%
  \begin{Sbox}
    \begin{minipage}
      {\columnwidth-\leftmargin-\rightmargin-2\fboxsep-2\fboxrule-4pt}
}{%

  \end{minipage}
  \end{Sbox}
  \begin{center}
    \fcolorbox{black}{codeback}{\TheSbox}
  \end{center}
}

% *************** NASTAVENÍ FORMÁTU ČÍSLOVÁNÍ OBRÁZKŮ A TABULEK ***************
\def\thefigure{\arabic{figure}}      % číslování obrázků typu (y)
\def\thetable{\arabic{table}}        % číslování tabulek typu (y)
\captiondelim{. } % změníme dvoutečku za Obr/Tab za tečku

% ***************************** VYNULOVÁNÍ ČÍTAČŮ *****************************
\@addtoreset{table}{section}    % vynulování čítače
\@addtoreset{figure}{section}   % vynulování čítače
\@addtoreset{footnote}{section} % vynulování čítače

\makeatother % a to je ukončení \makeatletter

% ************* ÚPRAVA VZHLEDU OBSAHU, SEZNAMU OBRÁZKÙ A TABULEK **************
% nastavení vertikální mezery před stylem část, nadpis 1--3
\setlength{\cftbeforepartskip}{3pt}
\setlength{\cftbeforesecskip}{3pt}
\setlength{\cftbeforesubsecskip}{3pt}
\setlength{\cftbeforesubsubsecskip}{0cm}
% odsazení zleva pro styl část, nadpis 1--3
\setlength{\cftpartindent}{0cm}
\setlength{\cftsecindent}{0cm}
\setlength{\cftsubsecindent}{0cm}
\setlength{\cftsubsubsecindent}{0cm}
% nastavení fontu pro styl část, nadpis 1--3
\renewcommand{\cftpartfont}{\small\bfseries}
\renewcommand{\cftsecfont}{\small\bfseries}
\renewcommand{\cftsubsecfont}{\scshape}
\renewcommand{\cftsubsubsecfont}{}
% odsazení čísla a textu titulku pro styl část, nadpis 1--3
\cftsetindents{part}{0cm}{1cm}
\cftsetindents{sec}{0cm}{1cm}
\cftsetindents{subsec}{1cm}{1.5cm}
\cftsetindents{subsubsec}{1.2cm}{1.7cm}
\cftsetindents{fig}{0cm}{1.5cm}
\cftsetindents{tab}{0cm}{1.5cm}
% nastavení vodící čáry pro styl část, nadpis 1--3, obrázky a tabulky
\renewcommand{\cftdot}{\ensuremath{.}} % tímto příkazem lze změnit vodící tečky v obsahu na jiný znak
\renewcommand{\cftpartleader}{\cftdotfill{0.3}}
\renewcommand{\cftsecleader}{\cftdotfill{0.3}}
\renewcommand{\cftsubsecleader}{\cftdotfill{0.3}}
\renewcommand{\cftsubsubsecleader}{\cftdotfill{0.3}}
\renewcommand{\cftfigleader}{\cftdotfill{0.3}}
\renewcommand{\cfttableader}{\cftdotfill{0.3}}
% změna fontu pro text "Obsah", "Seznam obrázků" a "Seznam tabulek"
\renewcommand{\cfttoctitlefont}{\normalsize\bfseries\thispagestyle{empty}}
\renewcommand{\cftloftitlefont}{\normalsize\bfseries\thispagestyle{fancy}}
\renewcommand{\cftlottitlefont}{\normalsize\bfseries\thispagestyle{fancy}}
\renewcommand{\cftfigpresnum}{Obr. }
\renewcommand{\cftfigaftersnum}{.}
\renewcommand{\cfttabpresnum}{Tab. }
\renewcommand{\cfttabaftersnum}{.}

% ************************ NASTAVENÍ FONTU PRO NADPISY ************************
\sectionfont{\normalsize}
\subsectionfont{\normalsize\bfseries}
\subsubsectionfont{\normalsize\bfseries}
\paragraphfont{\small\bf}
% definice nového stylu \comment -- komentář k šabloně
\newcommand{\comment}[1]{\color{red}#1\color{black}}

% ****************************** KONEC PREAMBULE ******************************
\begin{document}
% ****************************** Vlastní definice ******************************
% ********* musí být na začátku dokumnetu v preambuli nefungují ****************
\renewcommand{\refname}{\texorpdfstring{\uppercase{Seznam použité literatury}}{Seznam použité literatury}}
\renewcommand*{\listfigurename}{\texorpdfstring{\uppercase{Seznam obrázků}}{Seznam obrázků}}
\renewcommand{\contentsname}{\texorpdfstring{\uppercase{Obsah}}{Obsah}}
\renewcommand*{\listtablename}{\texorpdfstring{\uppercase{Seznam tabulek}}{Seznam tabulek}}
\renewcommand*{\tablename}{Tab.}
\renewcommand\figurename{Obr.}
%********************************* Hlavička ************************************
\lhead{\b{UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky}}

\thispagestyle{empty}
\voffset=-2.01cm\evensidemargin=0pt\oddsidemargin=0cm\parindent=0pt\headsep=0pt\headheight=0pt\parskip=0pt\textheight=272mm\textwidth=200mm
\renewcommand{\baselinestretch}{0}

%********************************* Úvodní stránka s logem fakulty ********************
\setlength{\unitlength}{1mm}
\begin{picture}(-10,8)
\put(0,-50){\makebox(170,50){}}
%*******************************Uvodni stranka z nazvem prace na dva radky*********
%\put(0,-100){\makebox(170,50){\fontsize{24}{1}\b{\textsf{Zálohovací server založený na}}}}
%\put(0,-110){\makebox(170,50){\fontsize{24}{1}\b{\textsf{GNU/Linux Debian}}}}
%\put(0,-130){\makebox(170,50){\fontsize{20}{1}\b{\textsf{Backup server based on GNU/Linux Debian}}}}
%\put(0,-150){\makebox(170,25){\fontsize{20}{1}\b{\textsf{\jmeno}}}}
%*******************************konec uvodni stranka na dva radky***********************
\put(0,-115){\makebox(170,50){\fontsize{24}{1}\b{\textsf{\predmet}}}}
\put(0,-150){\makebox(170,25){\fontsize{20}{1}\b{\textsf{\jmeno}}}}
\put(82.2,-223.3){\makebox(84,16.4){\includegraphics[width=84mm]{fai_logo_cz.png}}}
\put(0,-205){\linethickness{1pt}\line(1,0){170}}
\put(4,-215){\makebox(69.5,4.5)[l]{\noindent\fontsize{16}{1}\b{\textsf{\typprace}}}}
\put(4,-220){\makebox(69.5,4.5)[l]{\noindent\fontsize{16}{1}\b{\textsf{\rok}}}}
\put(0,-225){\linethickness{1pt}\line(1,0){170}}
\put(75,-223.3){\linethickness{1pt}\line(0,1){16.4}}
\end{picture}


% obrázky \obr{soubor.png}{scale}{popisek}
% tabulky \tab{popisek}{nastaveni}{obsah}
% tabulky v příloze \tabpri{vrch tabulky}{nastaveni}{obsah}
% rovnice \rov{popisek}{obsah}
% tučně \b{tučné}
% tučná kurzíva \bi{tučná kurzíva}
% kurzíva \it{kurzíva}
% citace text~\cite{zkratka knihy}
%********************************* Generování obsahu ************************************
\obsah
%********************************* úvod ************************************
%\nn{Úvod}
%text

%********************************* Vlastní obsah ************************************
%********************************* Teoretická část ************************************
%\part{Teoretická část}

\sectionV{Voice over IP}
%http://cs.wikipedia.org/wiki/VOIP
%http://transition.fcc.gov/voip/
%http://en.wikipedia.org/wiki/Voice_over_IP

Voice over Internet Protocol (zkratkou VoIP) je technologie, umožňující přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP. Využívá se pro telefonování prostřednictvím Internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení.~\cite{czwiki}

\sectionV{VoIP}
\subsection{Historie}~\cite{history}~\cite{enwiki}
\begin{description}
    \item[1964] Paul Baran, "On distributed Communications Networks," IEEE Transactions on Systems (Duben 1964) (první dokument o bezpečném přenosu hlasu prostřednictvím paketů)
    \item[1974] IEEE puplikovalo dokument "A Protocol for Packet Network Interconnection."
    \item[1977] IETF RFC 741 Specifikace pro Network Voice Protocol (Nov. 22, 1977) "Hlavním cílem ARPA NSC (ARPA's Network Secure Communications) bylo vytvořit a demostrovat proveditelnost bezpečné, vysokokvalitní, nízkoobjemové, real-time, plně duplexní komunikace sprostředkované pomocí sítě s přepínáním paketů. Tento druh komunikace měl pro armádní účely vysokou prioritu ve všech oblastech velení a komunikace. ARPA NSC projekt měl za úkol přenost digitalizované řeči za využití dostupných metod zabezpečení.
    \item[1981] IPv4 je popsáno v RFC 791.
    \item[1983] FCC přišlo k závěru, že poplatky za služby na velké vzdálenosti by neměli být ukládány na pokročilé služby. (implicitně včetně internetu a internetové telefonie)
    \item[1994] Alon Cohen a Lior Haramaty vynalezli Voice over IP.
    \item[1995] VocalTec představil internetový telefoní software.\\
    Květen - ITU začalo práci na H.323\\
    Net2Phone "oznámilo plán vydání první PC-telefon technologie"\\
    na začátku roku 1995, Intel, Microsoft a Radvision započali standartizační proces VoIP komunikačního systému.
    \item[1996]ITU-T začalo vývoj standardu pro přenos a signalizaci hlasové komunikace prostřednictvím IP protokolu se standardem H.323.\\
        Americké telekomunikační společnosti zaslaly americkému kongresu petici pro zablokování technologií umožnujíci telefonování přes internet.\\
        Rogers Communications představilo první službu kabelových modemů v severní americe.\\
    22. Únor - IETF Draft SCIP (Simple Conference Invitation Protocol)\\
    ACTA a FCC zaslalo petici pro regulaci internetové telefonie.\\
    červen 1996 první meeting MIT Internet Telephony Konsorcia.\\
    založena Voice on the Network Koalice.
\item[1997] Level 3 započalo vývoj svého prvního softswitche (tento termín vznikl v roce 1998).\\
\item[1998] Nebraska PUC (Public Utilities Commission) přezkoumává zda je provoz jejich ISP místní nebo mezinárodní a zvažuje regulaci IP telefonie.
\item[1999] Vydána specifikace Session Initiation Protocol (SIP) RFC 2543.\\
Mark Spencer z Digium vyvinul první open source soukromou pobočku telefonní ústředny PBX (private branch exchange) \b{Asterisk}.

\item[2000] ITU IP Telephony Workshop, 14-16 June 2000, Ženeva

\item[2001] Březen 7-9 2001 ITU World Telecom Policy Forum: IP Telephony\\
    MS vydal Windows XP s Windows Messengerem používajícím SIP
\item[2002] World Telecommunication Development Conference (WTDC-02) Březen 18, Turecko
\item[2003] Voice Over Internet Protocol (VoIP) Roundtable 12. Únor\\
    FCC VoIP Forum 10. Prosinec
\item[2004]Množí se společnosti nabízenící komerční VoIP telefonii.
\end{description}

\subsection{Základní typy VoIP}
Volání přes Internet může mít celou řadu podob, rozlišovat lze samozřejmě podle použitých technologií, koncových zařízení a celé řady dalších parametrů. Při základním pohledu lze rozdělit VoIP už podle použitých koncových zařízení:~\cite{lupazaklad}
\begin{description}
 \item[počítač/počítač] komunikující strany se spolu domlouvají čistě za použití počítačů, do této kategorie spadá například oblíbený software Skype. Po jeho nainstalování mohou účastníci hovořit za pouhého použití sluchátek, mikrofonu a dostatečně způsobilé sítě.
\item[počítač/telefon] také tento typ internetového volání dokáže zprostředkovat například již zmiňovaný program Skype. Volající z počítače volá běžné číslo, podobně jako kdyby používal klasický telefon, příjemci se zpravidla zobrazí číslo dané použitou aplikací a přejímací stranou.
\item[telefon/telefon] díky tomuto přístupu mohou obě hovořící strany používat klasické telefony a o vnitřním přenosu dat po síti nemusí mít ani ponětí. Nejprve je oslovena takzvaná brána (do ní data z telefonu putují v „hlasové“ podobě), která zajistí převod hlasu na data. Tato data pak putují k cílové bráně, kde se zpět převedou na „hlasovou“ podobu a v ní předají volané straně.
\end{description}

\subsection{Jak VoIP funguje}
První krok spočívá v převodu hlasu do jeho digitální podoby a vhodné prezentaci pro další přenos. Zde vše musí být připraveno tak, aby běžná síť byla schopna pracovat s pakety potřebných parametrů, přenos hlasu si nemůže vynucovat zvláštní požadavky.\\

Hlas se na vstupu přes mikrofon získává jako čistě analogový vzorek, ze kterého je zapotřebí vytvořit odpovídající digitální formu pro přenos po síti. K tomu se využívá takzvaných kodeků, které mají za úkol provést tento převod nejen rychle, ale především bez zbytečných zkreslení, nicméně přitom musí být ještě brán zřetel na to, aby se použilo co možná nejméně bitů. Jakmile jsou data připravena pro přenos, nic nebrání vlastnímu telefonování – komunikaci obou stran po technické stránce zajišťují různé protokoly, z nejznámějších a nejpoužívanějších je to například H.323 a SIP.\\

Pro zajištění internetové telefonie v provedení volání z počítače na počítač je kromě dostatečné šířky pásma důležitá také kvalita služby. Šířka pásma pro běžné použití závisí na tom, v jakých podmínkách je například program Skype používán. Jestliže uživatel vlastní soukromou internetovou linku pro jeden počítač, má vše takříkajíc ve svých rukách. Jakmile je však například 1Mbit/s připojení sdíleno více uživateli najednou, nemusí být aktuální dostupná šířka již postačující (například pokud ostatní budou linku vytěžovat stahováním, přehráváním online hudby či videa apod.).\\

S kvalitou služby v podobě dostatečně spolehlivého připojení je to podobné. Jakmile má uživatel Internet zprostředkován například prostřednictvím kabelového poskytovatele, zpravidla mívá zaručenu garantovanou rychlost, a to v libovolný čas, po libovolnou dobu. Naprosto opačná situace nastává v případě protipólu v podobě dočasného WiFi připojení, kde se lze setkat s výrazným zpožděním datového přenosu, výpadky, kolísáním rychlosti a podobnými trably. Další problém může být v nedostatečném zabezpečení, kdy má případný útočník potenciální možnost odposlouchávat cizí hovory.~\cite{lupazaklad}\\

 \begin{figure}[h]
 \centering
 \includegraphics[keepaspectratio=true,scale=0.7]{./schema.jpg}
 % schema.jpg: 550x511 pixel, 100dpi, 13.97x12.98 cm, bb=0 0 396 368
 \caption{Možnosti protokolu VoIP}
 \label{obr:}
\end{figure}
\newpage

\sectionV{Protokoly}
VoIP využívá dva druhy protokolů:\\

\b{Signalizační} slouží k navazování spojení, řízení toku a jeho ukončování. Mezi signalizační protokoly patří H.323, SIP, MGCP, Megaco.\\

\b{Komunikační} slouží k vlastnímu přenosu hlasu. Využívá se protokolu RTP a RTCP.~\cite{VSB}

\subsection{H.323}
Standard H.323, nesoucí název "Packet-based multimedia communications systems" je Voice-over IP protokol definovaný Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). ITU existuje již od roku 1890 a organizačně spadá pod Organizaci spojených národů.\\
První verze H.323 byla uveřejněna v roce 1996, poslední — šestá — verze byla přijata v červnu 2006. H.323 je "zastřešující" standard, kterému jsou podřazeny následující protokoly:
\begin{description}
\item[H.225.0] hovorová signalizace
\item[Q.931] protokol vypůjčený z L3 vrstvy ISDN, v H.323 se používá s modifikacemi pro signalizaci během hovoru (jsou v něm zapouzdřeny zprávy protokolu H.225.0)
\item[H.245] protokol pro vyjednání parametrů multimediálních kanálů
\item[H.235] bezpečnostní a ověřovací mechanismy
\item[RTP] protokol IETF (viz [9]) pro přenos multimediálních dat v reálném čase
\item[H.450.x] doplňkové služby (např. Call transfer, diversion, hold)

Většina těchto protokolů používá definiční jazyk ASN.1 a zprávy se pro přenos kódují metodou ASN.1 PER (Packed Encoding Rules). Výjimkou je protokol Q.931, který byl definován dříve, než ITU začalo používat ASN.1, a používá vlastní způsob binárního kódování. Druhou výjimkou je protokol RTP, který pochází od IETF.
\end{description}

\subsubsection{Entity v H.323 síti a terminologie}

Protokol H.323 rozlišuje tyto druhy entit:\\
\begin{description}
 \item[Terminál] obvykle HW nebo SW telefon, za speciální případ terminálu lze považovat i např. systém hlasové pošty
 \item[Brána (Gateway)] zařízení, které umožňuje obousměrnou komunikaci se zařízeními v jiné komunikační síti (např. ISDN, analogová tlf. síť, jiná H.323 síť). Brána formálně sestává z "Media Gateway Controller" (MGC, obsluha hovorové signalizace) a "Media Gateway" (MG, směrování audio/video proudů). MGC a MG tvoří obvykle jedno fyzické zařízení, v opačném případě se hovoří o tzv. dekomponované bráně.
 \item[Konferenční jednotka (MCU)] opět se formálně dělí na Multipoint Controller (MC, obsluha hovorové signalizace během konference) a Multipoint Processor (MP, obsluha multimediálních kanálů, mixování audia, atd.)
 \item[Gatekeeper] volitelná entita, která poskytuje služby překladu adres a řízení provozu v H.323 síti.
\end{description}
Pro terminály, brány a konferenční jednotky se souhrně používá termín "koncová zařízení" ("endpoint"). Gatekeeper je centrálním řídícím prvkem H.323 sítě. Pokud se nějaké koncové zařízení zaregistruje na gatekeeperu, jsou pro něj veškeré pokyny od gatekeeperu závazné (například povel k ukončení hovoru). Množina zařízení spravovaná jedním gatekeeperem se označuje termínem “zóna”.~\cite{toncar}
\subsection{SIP (Session Initiation Protocol)}
Protokol SIP, patří mezi modernější varianty, které se ve světě internetového volání prosazují. Mezi jeho výhody oproti H.323 patří užší spektrum záměru, takže neoplývá nikterak univerzální podporou světa všech spojů, ale bere si na mušku právě možnost přenosu hlasu po Internetu.\\

V důsledku tak SIP velkou měrou zjednodušuje i zrychluje celý proces navázání požadovaného spojení, výhodou je například možnost přímého oslovení volané strany pomocí speciálního telefonního čísla – lze například využít specifické adresy v konkrétní doméně (třeba honza@domena.com). Také v případě SIP přitom platí, že koncovým zařízením na straně komunikujícího uživatele může být jednak specializovaný hardware v podobě IP telefonu, jednak softwarový telefon zprostředkovávající požadované služby.\\

Z hlavních funkcí protokolu SIP lze vypíchnout například možnost určení bližších informací o systému aktuálního uživatele, případě zjištění dostupnosti volané strany. Výhody protokolu SIP se dále projevují v podpoře mobilní komunikace, takže například pro různá bezdrátová připojení a stále populárnější přenosná zařízení může být pohodlnější. Pokud se na mobilitu podíváme pohledem odkazovaného dřívějšího článku, je možné mobilitu rozlišit na několika různých úrovních:
\begin{description}
\item[mobilita terminálu] podpora přechodu koncového zařízení mezi sítěmi,
\item[mobilita personální] podpora mobility samotného uživatele za využití stejné adresy, bez ohledu na typ koncového zařízení,
\item[mobilita služeb] podpora stejných služeb i za předpokladu pohybu,
\item[mobilita relací] umožňuje udržení relací i při změně IP zařízení.
\end{description}
Co se architektury týká, tak protokol SIP se ve srovnání s univerzálním standardem H.323 nesnaží úplně kontrolovat celou komunikaci. Naproti tomu svou pozornost zaměřuje především na vytvoření spojení, tedy ustavení komunikační cesty mezi telefonujícími stranami.
\subsection{Další protokoly}
\subsubsection{IMS}
IMS (IP Multimedia Subsystem) je univerzální přístupové schéma k UMTS, CDMA2000 i fixně mobilním službám, která má nahradit dosavadní rozdělení na okruhový (CS) a paketově spínaný (PS) přístup. U UMTS je definována od UMTS Release 4. Právě proto, že IMS je definováno jak pro sítě 3G, tak pro fixní telefonní sítě, označuje se také za službu fixně/mobilní konvergence a za součást definice NGN, Next Generation Networks.\\

Toto přístupové schéma se snaží odstranit rozdělení sítě do dvou částí, paketové a okruhově spínané. IMS sjednocuje přenos hlasu i dat na paketovou bázi, tedy ponechává stávající způsob přenosu dat a přenos hlasu převádí v zásadě na VoIP platformu SIP protokolu spolu se zavedením kvality řízení přenosu a priorizaci VoIP na bázi QoS. Tím se do značné míry má sítím 3G ulehčit a zjednodušit práce s daty.~\cite{IMS}
\subsubsection{MGCP}
\b{Media Gateway (MG)} je typicky síťový prvek, který poskytuje převod mezi audio signály (přenášenými
telefonními obvody) a datovými packety (přenášenými přes Internet nebo přes jiné datové sítě). Na
Media Gateways může Call Agent vytvářet, modifikovat a mazat spojení, aby vytvořil a kontroloval
relace s jinými multimediálními koncovými body (např. IP telefony, video telefony, atd.).\\

\b{Media Gateway Controller (MGC, Call Agent)}
Jiným názvem pro MGC je Call Agent. Call Agent řídí Media Gateway pomocí signalizačního protokolu
Media Gateway Control Protocol (MGCP).\\

MGCP umožňuje Call Agentovi auditovat (prověřovat) současný stav koncových bodů na Media
Gateway. Media Gateway používá MGCP k ohlašování událostí (signál přihlášení nebo vytáčená čísla)
Call Agentovi.\\

\b{Protokol Media Gateway Control Protocol a jeho použití na Cisco IOS}
MGCP je v podstatě master-slave protokol, kde se očekává, že Media Gateways budou provádět
příkazy zaslané Call Agenty.\\

V protokolu MGCP má každý příkaz transakční ID a obdržuje odpověď.
Spojení mohou být buď typu point-to-point, nebo multi-point.\\

\b{Point-to-point} spojení je asociací mezi dvěma koncovými body za účelem posílat data mezi těmito
koncovými body. Ve chvíli, kdy je asociace vytvořena pro oba koncové body, může se přistoupit
k transferu dat mezi těmito koncovými body.\\

\b{Multi-point} spojení je vytvořeno spojením koncového bodu k multi-point relaci. Spojení mohou být
vytvořena přes mnoho typů nosných sítí.\\

MGCP předpokládá, že více Call Agentů se bude synchronizovat mezi sebou a předávat si informace o
stavu zařízení, aby zasílali soudržné příkazy a odpovědi k Media Gateways pod jejich řízením, nebo
v případě, že to bude nezbytné, aby byli schopni stav přebudovat. MGCP nedefinuje mechanismy pro
synchronizování Call Agentů.\\

Typicky je Media Gateway nakonfigurována seznamem Call Agentů, od kterých může přijímat
programování (tento seznam běžně obsahuje jen jeden nebo dva Call Agenty). Avšak v praxi, je
obvykle žádoucí, aby všechny koncové body na Media Gateway byly kontrolovány stejným Call
Agentem. V případě výpadku primárního Call Agenta, můžeme směrovat hovory přes záložního,
pokud se v síti vyskytuje.

\subsubsection{RTP (Real Time Protocol) \& RTCP (Real Time Control Protocol)}
RTP vytváří kanál pro samotný přenos zvuku a videa v reálném čase mezi dvěma koncovými body sítě
provozovaný nad UDP. Zajišťuje, aby pakety dorazili ke koncovému bodu ve správném pořadí pomocí
časových razítek (timestamp) a sekvenčních čísel pro jejich případně přeuspořádání u příjemce.
Identifikuje přenášené informace (kodeky) a přenos synchronizace, tedy informace o čase získání
vzorků. Obvykle mu parametry pro nastavení a přenos po kanálu dodá používaný protokol (H.323 či
SIP), které dohodnul při vzájemné komunikaci obou stran.\\

RTCP je řídící protokol pro RTP kanál, každý RPC má jeden RTCP, pracující na principu zpětné vazby
pro vyhodnocení kvality spojení. Přenáší řídící informace.~\cite{VSB}

\subsubsection{SDP}
Session Description Protocol (SDP) je internetový protokol určený k popisu vlastností relace multimediálního přenosu dat. Nepřenáší se pomocí něj vlastní data, slouží pro vyjednání parametrů, jako je typ média (video, audio, atd.), transportní protokol (RTP/UDP/IP, H.320, atd.), typ kodeku nebo přenosová rychlost. Je popsaný v RFC 4566. Často se používá ve spojení s SIP.
\subsubsection{IAX}
Inter-Asterisk eXchange protocol nativní protokol software Asterisk PBX, který je podporován řadou jiných \uv{softswitch} a PBX. Je používán pro umožnění VoIP spojení mezi servery, vede klietn-server komunikaci.
IAX je dnes často odkazován na IAX2. Původní IAX je zastaralý oproti IAX2.

\sectionV{HW Zařízení}
Existuje velké množství různého hardware, určeného k VoIP telefonii. Od malý koncových telefonů, které stačí zapojit do internetu, přes VoIP routery, do kterých se zapojí běžný analogový telefon, VoIP brány až po rozšiřující karty a celková serverová VoIP řešení pro firmy.
\begin{figure}[h]
 \centering
 \includegraphics[scale=0.5]{./krabicka.jpg}
 % krabicka.jpg: 320x284 pixel, 72dpi, 11.29x10.02 cm, bb=0 0 320 284
 \caption{Béžný VoIP převodník.}
 \label{obr:}
\end{figure}
\begin{figure}[h]
 \centering
 \includegraphics[scale=0.5]{./iptel.png}
 % iptel.gif: 600x402 pixel, 72dpi, 21.17x14.18 cm, bb=0 0 600 402
 \caption{IP telefon}
 \label{obr:}
\end{figure}
\begin{figure}[h]
 \centering
 \includegraphics[scale=0.5]{./podnikovyrouter.jpg}
 % podnikovyrouter.jpg: 350x199 pixel, 100dpi, 8.89x5.05 cm, bb=0 0 252 143
 \caption{Podnikový VoIP router, až 128 současných relací}
 \label{obr:}
\end{figure}

\newpage
\sectionV{Software}
K VoIP protokolu existuje obrovské množství software. Nejedná se jenom o přimo komunikační klienty, ale i různé VoIP proxy servery, SW ústředny, knihovny, voicemail servery, faxy, kodeky a jiné,…\\
Velkou databázi opensource VoIP software lze naléz na webu \href{http://www.voip-info.org/wiki/view/Open+Source+VOIP+Software}{VoIP-info.org}\\

\subsection{Skype}
Asi nejznámějším službou pro VoIP je skype. Jedná se o uzavřený program a protokol na bázi VoIP. A o nejrozšířenější službu pro VoIP telefonii. V květnu 2011 společnost Skype přechází pod křídla softwarového gigantu Microsoft, který ji kupuje od společnosti ebay za cenu 8,5 miliard amerických dolarů.
\begin{figure}[h]
 \centering
 \includegraphics[scale=0.5]{./skype.png}
 % skype.png: 327x516 pixel, 72dpi, 11.54x18.20 cm, bb=0 0 327 516
 \caption{Rozhraní programu skype.}
 \label{obr:}
\end{figure}

\subsection{Ekiga}
Dalším známým programem je Linuxová Ekiga, jedná se o svobodný software umožňující používání VoIP a tvorbu video konferencí, je součástí projektu GNOME. Můžete skrze něj vytvářet audio a video konference s dalšími klienty kompatibilními s protokoly SIP a H.323 (založeném na OpenH323) včetně Microsoft NetMeeting. Mezi programem podporované operační systémy patří, kromě distribucí GNU/Linuxu, odnoží BSD a obecně unixových systémů, i Microsoft Windows.
\begin{figure}[h]
 \centering
 \includegraphics[scale=0.5]{./gnome-224-ekiga3.png}
 % gnome-224-ekiga3.png: 402x472 pixel, 96dpi, 10.63x12.49 cm, bb=0 0 301 354
 \caption{Rozhraní programu Ekiga}
 \label{obr:}
\end{figure}
\newpage
\subsection{Asterisk}
Oficiálně je Asterisk open source hybrid TDM a packet voice PBX, jedná se o IVR (Interactive Voice Response) platformu s funkčností Automatic Call Distribution (ACD). Neoficiálně jde možná o jedno z „nejsilnějších“, flexibilních a rozšířitelných řešení v oblasti integrovaného telekomunikačního softwaru. Jde tedy o kompletní open source softwarovou PBX, běžící na platformách Linux a Unix, poskytující veškeré vlastnosti, které byste očekávali od PBX. Jedná se o obecnou distribuci pod podmínkami GNU (General Public Licence). Systém je navržen tak, aby vytvořil rozhraní telefonnímu hardwaru, softwaru a libovolné telefonní aplikaci. Propojením s adresářovými službami lze získat další zajímavou funkcionalitu. Například dotazy na pobočky a překlad mezi jmény a pobočkami.
\begin{figure}[h]
 \centering
 \includegraphics[scale=0.5]{./Asterisk-VOIP-PCI-Card-TDM400P-.jpg}
 % Asterisk-VOIP-PCI-Card-TDM400P-.jpg: 791x613 pixel, 300dpi, 6.70x5.19 cm, bb=0 0 190 147
 \caption{Asterisk VoIP PCI karta}
 \label{obr:}
\end{figure}


%********************************* Závěr ************************************
%\nn{Závěr}
%text
%********************************* Seznam Literatury ************************************
\newpage
\seznamlit{
\bibitem{history}{\it{Cybertelecom Federal Internet Law \& Policy An Educational Project}} [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupný z~WWW: \href{http://www.cybertelecom.org/voip/history.htm}{http://www.cybertelecom.org/voip/history.htm}.
\bibitem{enwiki}{\it{Voice over IP}} [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupný z~WWW: \href{http://en.wikipedia.org/wiki/Voice\_over\_IP}{http://en.wikipedia.org/wiki/Voice\_over\_IP}.
\bibitem{czwiki}{\it{Voice over Internet Protocol}} [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupný z~WWW: \href{http://cs.wikipedia.org/wiki/VOIP}{http://cs.wikipedia.org/wiki/VOIP}.
\bibitem{lupa}{\it{Jak se volá přes Internet: protokoly H.323 a SIP}} [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupný z~WWW: \href{http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-vola-pres-internet-protokoly-h-323-a-sip/}{http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-vola-pres-internet-protokoly-h-323-a-sip/}.
\bibitem{toncar}{\it{Přehled protokolu H.323}} [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupný z~WWW: \href{http://toncar.cz/Clanky/h323\_prehled\_1.html}{http://toncar.cz/Clanky/h323\_prehled\_1.html}.
\bibitem{lupazaklad}{\it{Jak se volá přes Internet: základy VoIP}} [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupný z~WWW: \href{http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-vola-pres-internet-zaklady-voip/}{http://www.lupa.cz/clanky/jak-se-vola-pres-internet-zaklady-voip/}.
\bibitem{IMS}{\it{IMS}} [online]. [cit. 2011-11-19]. Dostupný z~WWW: \href{http://cs.wikipedia.org/wiki/IMS}{http://cs.wikipedia.org/wiki/IMS}.
\bibitem{VSB}MIKA, LIBOR.{\it{Protokol Media Gateway Control Protocol (MGCP) a jeho použití na Cisco IOS.}}  [online]. Ostrava : 17 s. Projektová zpráva. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA . Dostupné z~WWW: \href{www.cs.vsb.cz/grygarek/TPS/projekty/0708Z/MGCP.pdf}{www.cs.vsb.cz/grygarek/TPS/projekty/0708Z/MGCP.pdf}.
}


\end{document}